26 Cdo 3494/2021-151
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně EKORENT, spol. s r. o., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 675/9, IČO 45278288, zastoupené JUDr. Evou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Trojická 437/20, proti žalované E. A., narozené XY, bytem XY, zastoupené obecným zmocněncem J. A., narozeným XY, bytem XY, o 32.500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 360/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. června 2021, č. j. 21 Co 225/2020-138, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu ve Znojmě dne 9. 10. 2019 domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 32.500 Kč s příslušenstvím.
Okresní soud ve Znojmě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. 9. 2020, č. j. 9 C 360/2019-107, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.274 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), zastavil řízení
ohledně částky 19.226 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). K odvolání žalované Krajský soud v Brně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 15. 6. 2021, č. j. 21 Co 225/2020-138, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části napadeného výroku I. o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 9.290 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), změnil jej v části napadeného výroku I. o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 3.984 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III.). Žalovaná napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním, které podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) není přípustné. Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení § 237 o. s. ř., avšak podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V projednávané věci bylo dovolatelce rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 2. 9. 2020, č. j. 9 C 360/2019-107, ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu ze dne 15. 6. 2021, č. j. 21 Co 225/2020-138, uloženo zaplatit žalobkyni částku 9.290 Kč, tj. částku nepřevyšující 50.000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že rozsudek odvolacího soudu napadá „v bodech I. a III.“. Napadá-li dovolatelka tedy rovněž i výrok o nákladech řízení, činí tak zřejmě jen formálně, neboť ve vztahu k tomuto výroku postrádá dovolání (kromě vyjádření nesouhlasu) jakékoli odůvodnění a navíc by dovolání ani nebylo přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 1. 2022
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu