26 Cdo 3581/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců Doc. JUDr. Věry
Korecké, CSc., a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobce původně označeného jako
Bytové družstvo O. 712/8, proti žalovanému MUDr. F. K., zastoupenému advokátem,
o žalobě na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 8 C
213/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
26. června 2006, č. j. 28 Co 230/2006-31, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2006, č. j. 28 Co
230/2006-31, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. března 2006, č.
j. 8 C 213/2005-26, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu
4 k dalšímu řízení.
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 28. března
2006, č. j. 8 C 213/2005-26, zastavil řízení (o žalobě na obnovu řízení
vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 58 C 358/2004) a současně rozhodl o
nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne
26. června 2006, č. j. 28 Co 230/2006-31, usnesení soudu prvního stupně
potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Soudy obou stupňů především dovodily, že označil-li žalovaný ve své žalobě na
obnovu řízení žalobce jako „Bytové družstvo O. 712/8, se sídlem P. 4,
Olbramovická 712“, domáhal se svého nároku vůči někomu, kdo nemá způsobilost
být účastníkem řízení ve smyslu § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), neboť v obchodním
rejstříku je zapsáno pouze „Bytové družstvo O. 712/8, 713/6, se sídlem v P. 4,
Olbramovická 712“ a žalovaným označený subjekt v něm zapsán není. Poté rovněž
dovodily, že nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je neodstranitelným
nedostatkem podmínky řízení, a uzavřely, že v důsledku tohoto nedostatku lze
řízení jedině zastavit (podle § 104 odst. 1 o.s.ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítl v něm, že soudy
postupovaly nesprávně, pokud řízení – pro shledaný nedostatek – zastavily. V
této souvislosti uvedl, že v jeho žalobě na obnovu šlo „o nedopatření na straně
žalovaného, který ve svém návrhu 8. 7. 2005 označil žalobce: Bytové družstvo O.
712/8 se sídlem P. 4, Olbramovická 712 … tím došlo k vynechání dalšího čísla
domu 713/6, který je také družstevním domem“, a že správné označení žalobce
následně uvedl ve svém odvolání ze dne 12. dubna 2006. Dále poukázal na
okolnosti, za nichž mohlo dojít k nesprávnému označení žalobce; podrobně rovněž
zrekapituloval tvrzení, jimiž odůvodnil žalobu na obnovu řízení. Z obsahu
dovolání vyplývá dovolací návrh, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou
stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) především
shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem
řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení
dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o.s.ř.) a je přípustné podle § 239 odst. 2 písm.
a/ o.s.ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno
usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř.
Poté přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. a dospěl k
závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle § 242 odst. 1 a 3 o.s.ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího
soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými
dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení
§ 242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout
k vadám řízení uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229
odst. 3 o.s.ř., jakož i k tzv. jiným vadám řízení, které mohly mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Existence
uvedených vad namítána nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu.
I když dovolatel výslovně neoznačil uplatněný dovolací důvod, jsou jeho
dovolací argumenty z obsahového hlediska (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) podřaditelné
dovolacímu důvodu nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2
písm. b/ o.s.ř.
O nesprávné právní posouzení věci ve smyslu citovaného ustanovení jde tehdy,
jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav
nedopadá, nebo správně určenou právní normu nesprávně vyložil, případně ji na
daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle § 90 o.s.ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný. Způsobilost být
účastníkem řízení má ve smyslu § 19 o.s.ř. ten, kdo má způsobilost mít práva a
povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Ve vztahu k žalobě na obnovu
řízení zbývá pro úplnost dodat, že vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4
o.s.ř.) musí taková žaloba obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení), vylíčení
skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů,
jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal
žalobu, domáhá (srov. § 232 odst. 1 o.s.ř.); podle § 42 odst. 4 věty první
o.s.ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí
být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a
co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.
Jestliže žaloba na obnovu řízení obsahuje takové označení účastníků řízení,
které neumožňuje jejich přesnou identifikaci, nebo jestliže je k označení
účastníků řízení užito takového jména nebo příjmení (obchodní firmy), které
fyzická (právnická) osoba již v souladu s právními předpisy neužívá (např.
proto, že došlo k jejich změně), anebo je-li k označení účastníka řízení, který
je právnickou osobou, užito jiné identifikační číslo, než které mu bylo
přiděleno, jde o nesprávné podání. Neobsahuje-li žaloba všechny údaje potřebné
k označení účastníků řízení, jedná se o neúplné podání. Takovéto vady podání je
soud povinen pokusit se postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. odstranit. Je-li
označen účastník správně (přesně a určitě) a úplně, není vadou podání okolnost,
že nemá způsobilost být účastníkem řízení.
Je-li označen za účastníka řízení někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem
řízení (tedy někdo, kdo nikdy tuto způsobilost neměl, nebo někdo, kdo sice byl
způsobilý být účastníkem řízení, avšak před zahájením řízení tuto způsobilost
ztratil), je třeba souhlasit s odvolacím soudem v tom, že jde o nedostatek
podmínky řízení, který nelze odstranit, a že soud je povinen k tomuto
nedostatku kdykoli za řízení přihlédnout a řízení zastavit (§ 103 a § 104 odst.
1 o.s.ř.). V posuzované věci se však o takovýto případ nejedná.
Ze zápisu v obchodním rejstříku vyplývá, že dne 4. července 1995 bylo do
obchodního rejstříku zapsáno „Bytové družstvo O. 712/8, 713/6“, se sídlem v P.
4, Olbramovická 712, kterému bylo přiděleno identifikační číslo. V dané věci
žalovaný označil v žalobě na obnovu řízení jako žalobce „Bytové družstvo O.
712/8“, se sídlem P. 4, Olbramovická 712. Žalovaný tak v žalobě na obnovu
řízení neoznačil (přesně a určitě) jako žalobce někoho, kdo v době zahájení
řízení (ke dni podání žaloby na obnovu řízení) neměl způsobilost být účastníkem
řízení. Ve skutečnosti v žalobě označil žalobce, který má způsobilost být
účastníkem řízení, nesprávně, neboť u označení žalobce – právnické osoby – užil
nepřesnou, resp. nekompletní obchodní firmu. Uvedená vada žaloby však nemůže
vést – jak se mylně domníval odvolací soud – k závěru, že byl žalován
„neexistující subjekt“; závěr v tomto smyslu bylo totiž možné učinit a řízení z
tohoto důvodu zastavit jen tehdy, kdyby uvedená vada v označení žalobce byla
odstraněna a z takto opraveného označení by bylo nepochybné, že se řízení měl
účastnit jako žalobce někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení. Z
vyloženého vyplývá, že uvedený nedostatek v označení žalobce představuje vadu
žaloby, při jejímž odstranění soud postupuje podle ustanovení § 43 o.s.ř.;
zbývá dodat, že takovéhoto postupu nebylo v projednávané věci zapotřebí, neboť
žalovaný sám (srov. jeho podání ze dne 24. února 2006) uvedenou vadu žaloby
odstranil.
Lze uzavřít, že dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. byl užit
opodstatněně. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta
první o.s.ř.), napadené usnesení zrušil; protože důvody, pro které bylo zrušeno
rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo
zrušeno i toto rozhodnutí a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu
řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně)
závazný. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení,
včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. dubna 2007
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu