Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 3664/2018

ze dne 2018-12-17
ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.3664.2018.1

26 Cdo 3664/2018-233

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce statutárního města Teplice, se sídlem v Teplicích, náměstí Svobody 2/2, IČO 00266621, zastoupeného JUDr. Jiřím Cajthamlem Dr., advokátem se sídlem v Teplicích, Modlanská 731/20, proti žalovanému P. B., narozenému XY, bytem XY, o 3.650 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 34 Ro 698/95, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. dubna 2018, č. j. 12 Co 29/2018-214, t a k t o :

Dovolání žalovaného se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Návrhem podaným dne 17. 3. 1995 se žalobce domáhal, aby soud vydal platební rozkaz, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit částku 3.650 Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 15. 8. 2017, č. j. 34 Ro 698/95-180, pro opožděnost odmítl odpor žalovaného proti platebnímu rozkazu uvedeného soudu ze dne 5. 4. 1995, č. j. Ro 698/95-1,2.

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 27. 4. 2018, č. j. 12 Co 29/2018-214, potvrdil usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 21. 12. 2017, č. j. 34 Ro 698/95-200, kterým tento soud zamítl návrh žalovaného na určení neúčinnosti doručení usnesení tamějšího soudu ze dne 15. 8. 2017, č. j. 34 Ro 698/95-180.

Žalovaný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, o kterém Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“.

Dovolání žalovaného není přípustné, neboť směřuje proti usnesení vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 12. 2018

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu