26 Cdo 3719/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce M. C., zastoupeného JUDr. Janou Dvořákovou Závodskou, advokátkou se sídlem Praha 7, Dukelských hrdinů 23, proti žalovaným 1) B. Z., a 2) V. Z., zastoupeným JUDr. Vlastou Wege Kiliánovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Francouzská 4, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 221/2005, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2009, č. j. 25 Co 303/2009-124, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 2. 2009, č. j. 28 C 221/2005-115 (poté, co jeho rozsudek ze dne 15. 5. 2006, č. j. 28 C 221/2005-48, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2007, č. j. 25 Co 558/2006-79, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení a poté, co usnesením ze dne 22. 11. 2007, č. j. 28 C 221/2005-93, připustil změnu žaloby), uložil žalovaným povinnost vyklidit a žalobci předat do 15 dnů od právní moci rozsudku „bytový prostor ve třetím nadzemním podlaží domu v katastrálním území S. v P., a to místnosti, ve výroku rozsudku; současně rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 26. 6. 2009, č. j. 25 Co 303/2009-124, odmítl odvolání žalovaných proti rozsudku soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalovaní přes výzvu soudu neodstranili vady podaného odvolání, pro které nebylo možno v řízení pokračovat, a proto bylo odvolání podle § 211 ve spojení s § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto.
Usnesení odvolacího soudu napadli žalovaní (zastoupeni advokátkou) dovoláním, v němž vyjádřili nesouhlas s napadeným rozhodnutím a namítali, že podmínky pro odmítnutí odvolání nebyly splněny.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 26. června 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o. s. ř.”).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelů (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zabýval jeho přípustností.
V posuzované věci žalovaní dovoláním napadají usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a v § 239 o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§ 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) či potvrzeno (§ 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože nejde o žádný z případů v citovaných ustanoveních uvedených.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 větu první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelům právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 17. února 2010
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r. předsedkyně senátu