26 Cdo 3887/2023-122
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Petry Kubáčové ve věci navrhovatelů a) M. F., a b) J. F., obou zastoupených Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2134/126, za účasti Společenství vlastníků domu XY, zastoupeného JUDr. Lukášem Klicperou, advokátem se sídlem v Praze 2, Uruguayská 380/17, o neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 8. 6. 2020, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 84/2020, o dovolání účastníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2023, č. j. 9 Cmo 28/2023-95, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Účastník je povinen zaplatit navrhovatelům na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.365 Kč k rukám Mgr. et Mgr. Patrika Tauera, advokáta se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2134/126, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 30. 5. 2023, č. j. 9 Cmo 28/2023-95, změnil usnesení Městského soudu v Praze (soud prvního stupně) ze dne 14. 9. 2022, č. j. 78 Cm 84/2020-71, ve znění usnesení ze dne 16. 11. 2022, č. j. 78 Cm 84/2020-80, tak, že určil, že usnesení shromáždění Společenství vlastníků domu XY ze dne 8. 6. 2020 pod bodem 10., kterým vyslovilo souhlas se snížením zákonné pokuty za prodlení s dodáním vyúčtování služeb podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále též jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), na 1 Kč denně
2. Usnesení odvolacího soudu napadl účastník dovoláním, které není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), přípustné, neboť dovolatelem vymezené otázky posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této věci.
3. Bylo-li Usnesení přijato na shromáždění účastníka dne 8. 6. 2020, je třeba věc posoudit podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále též jen „o. z.“) – viz čl. II přechodná ustanovení zákona č. 163/2020 Sb. V poměrech této právní úpravy Nejvyšší soud (viz např. usnesení ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, uveřejněné pod číslem 66/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) opakovaně formuloval a odůvodnil závěr, že postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. Závěr odvolacího soudu, že nemohl Usnesení nahradit nebo do jeho textu jinak zasáhnout svým rozhodnutím (upravit poměry podle slušného uvážení), je tedy v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.
4. V souladu s ustálenou judikaturou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2613/2018) odvolací soud také vyložil a aplikoval § 212 odst. 1 o. z. upravující princip korporační loajality. V souladu s principem přiměřenosti (proporcionality), jedné ze základních zásad soukromého práva, se zabýval konkrétními okolnostmi dané věci, přihlédl k právům a oprávněným zájmům jak dotčeného vlastníka jednotky (navrhovatele), tak i účastníka (společenství vlastníků) a jeho ostatních členů (vlastníků jednotek), podrobně zkoumal povahu a závažnost rozhodnutí, které bylo přijato, a to i s ohledem na konkrétní vztahy a poměry účastníků. Přihlédl rovněž k tomu, že snížení pokuty na 1 Kč denně se vztahovalo jen na prodlení s předložením řádného vyúčtování služeb členům společenství, a pokuta za porušení povinnosti člena vůči společenství byla ponechána v původní výši 50 Kč denně. Jeho úvaha není s ohledem na zjištěný skutkový stav (který nelze v dovolacím řízení přezkoumávat) zjevně nepřiměřená. Odstranění nevyváženosti Usnesení dalším rozhodnutím shromáždění přijatým s delším odstupem (po dvou letech), není pro závěr o (ne)platnosti Usnesení významné.
5. Zpochybňuje-li dovolatel právní posouzení rovněž prostřednictvím skutkových námitek a brojí proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu a proti jeho způsobu hodnocení důkazů, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. 6. Nejvyšší soud proto dovolání účastníka podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. 7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li účastník dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou navrhovatelé podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 12. 12. 2024
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu