26 Cdo 3891/2023-80
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci navrhovatele K. K., proti odpůrci P. L., o návrhu na nařízení předběžného opatření, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 Nc 5002/2023, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2023, č. j. 68 Co 239/2023-61, takto:
I. Řízení o odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2023, č. j. 68 Co 239/2023-61, se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o odvolání.
2. K odvolání navrhovatele Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 24. 7. 2023, č. j. 68 Co 239/2023-61, usneseni soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
3. Usnesení odvolacího soudu napadl navrhovatel podáním ze dne 8. 8. 2023, jež označil jako odvolání a jehož vady nebyly ani přes výzvy soudu prvního stupně ze dne 3. 10. 2023 a 1. 11. 2023 podáními ze dne 18. 10. 2023 a 11. 11. 2023 odstraněny.
4. Nejvyšší soud, jemuž byl spis předložen k rozhodnutí o podaném opravném prostředku, který byl s ohledem na jeho obsah (srov. § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“) vyhodnocen jako odvolání, po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o odvolání navrhovatele musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.
5. Odvolání není opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího (§ 201 a § 10 odst. 2 o. s. ř.), a občanský soud řád ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
6. Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 85/2001, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 139/2002, ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011, ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4856/2016, nebo ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4131/2019).
7. Nejvyšší soud proto řízení o odvolání navrhovatele podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
8. Jen pro úplnost lze dodat, že i kdyby navrhovatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, bylo by objektivně nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. f), h) o. s. ř.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. b), § 224 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 1. 2024
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu