26 Cdo 4213/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněného statutárního města Přerov, se sídlem v Přerově, Bratrská 709/34, IČO 00301825, proti povinnému P. D., pro 300 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 28 EXE 642/2014, o dovolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 16. března 2015, č. j. 28 EXE 642/2014-49, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. května 2015, č. j. 40 Co 290/2015-57, takto:
I. Řízení o dovolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 16. března 2015, č. j. 28 EXE 642/2014-49, se zastavuje. II. Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. května 2015, č. j. 40 Co 290/2015-57, se odmítá.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 5. 2015, č. j. 40 Co 290/2015-57, potvrdil usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 16. 3. 2015, č. j. 28 EXE 642/2014-49, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného na úplné zastavení exekuce, nařízené k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 300 Kč s příslušenstvím.
Podání povinného, jež je podle obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) dovoláním proti usnesení odvolacího soudu, a výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně, Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“).
Řízení o dovolání povinného, které směřuje proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 16. března 2015, č. j. 28 EXE 642/2014-49, Nejvyšší soud České republiky pro nedostatek funkční příslušnosti podle ustanovení § 243b a § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. též usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 9. 2003 sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, protože směřuje proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti / exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. února 2016
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu