26 Cdo 423/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobce D. n. L. 8/507, zastoupeného advokátem, proti žalovanému V. Š., o zaplacení 19.254,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 20 C 36/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 1. září 2006, č.j. 35 Co 192/2006-129, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 22. 9. 2005, č.j. 20 C 36/2004-86, uložil žalovanému zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 19.254,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 1. 9. 2006, č.j. 35 Co 192/2006-129, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, změnil ho ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
V podání ze dne 20. 9. 2006, doplněném na základě výzvy soudu prvního stupně podáním ze dne 2. 12. 2006, které je dle obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) dovoláním, žalovaný (nezastoupen advokátem) vyjádřil nesouhlas s povinností zaplatit požadovanou částku .
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s ř.).
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (§ 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§ 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.). Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.). Dovolání podle § 237 odst. 1 o.s.ř. však není podle § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o peněžitých nárocích v celkové výši 19.254,- Kč (s příslušenstvím), tudíž nepřevyšujících částku 20.000,- Kč; přípustnost dovolání je tak výslovně vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř.
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž se zabýval otázkou advokátního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo vůči žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. března 2008
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu