26 Cdo 4258/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně S. L., zastoupené Mgr. Janou Mrázovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vladislavova 16, proti žalované Architettura Praga A.F., s. r. o., se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Karlova 19, IČ: 25090879, zastoupené Mgr. Soňou Červinkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Haštalská 27, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 28/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2010, č. j. 21 Co 27/2010-55, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 7 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 14. dubna 2009, č. j. 10 C 28/2008-40, zamítl žalobu na určení, že je neplatná výpověď žalované z nájmu žalobkyně k „bytu č. 7 o velikosti 2+1, I. kategorie, který se nachází ve 4. podlaží domu č. p. 192, k. ú. B. na adrese ulice Jana Zajíce 25, P.“; současně rozhodl o nákladech řízení účastnic. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. března 2010, č. j. 21 Co 27/2010-55, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení účastnic před soudy obou stupňů. Žalovaná dne 19. července 2010 doručila soudu prvního stupně podání označené jako „dovolání“. V tomto podání sdělila, že podává v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, a dodala, že podrobné odůvodnění dovolání soudu neprodleně zašle. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb. – dále jen „o.s.ř.“) dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat. Podle § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, nemůže být prodloužena a její zmeškání nelze prominout (srov. § 55, § 58 odst. 1, § 240 odst. 2 věta první o.s.ř.); jejím marným uplynutím se proto původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o.s.ř.), se stává po uplynutí lhůty k podání dovolání bezpředmětnou. Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241b odst. 3 věty první o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán, tedy – řečeno jinak – jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. Chybí-li vylíčení těchto okolností, není (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu pro stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí proto není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 věta první o.s.ř.). V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že v písemném vyhotovení rozsudku, jehož stejnopis byl doručen k rukám zástupkyně žalované – advokátky Mgr. Soni Červinkové – v pondělí 17. května 2010, odvolací soud účastnice poučil, že proti jeho rozsudku je přípustné dovolání, které se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Účastnice byly tedy správně poučeny o dovolání, o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se podává. Proto poslední den dvouměsíční lhůty pro podání dovolání připadl na pondělí 19. července 2010, tj. na nejbližší následující pracovní den po sobotě 17. července 2010 (§ 57 odst. 2 věta první a druhá o.s.ř.). Z obsahu spisu vyplývá, že dovolatelka v uvedené dvouměsíční lhůtě (do 19. července 2010) podala proti rozsudku odvolacího soudu pouhé blanketní dovolání (které navíc přes učiněný příslib dosud ani nedoplnila). Vzhledem k uvedenému lze – stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněném pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (citované rozhodnutí bylo uveřejněno rovněž pod č. 119 v sešitě č. 7 z roku 2003 časopisu Soudní judikatura) – uzavřít, že blanketní dovolání ze dne 19. července 2010, které nebylo způsobilé zahájit dovolací řízení, muselo být odmítnuto, a to za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. února 2011 JUDr. Miroslav Ferák, v. r. předseda senátu