26 Cdo 4395/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v
právní věci žalobkyně městské části Praha 4, se sídlem v Praze 4, Antala Staška
2059/80b, IČO 0063854, proti žalované J. K., P., zastoupené Mgr. Miroslavem
Krutinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 423/27, o zaplacení
25.376,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn.
11 C 6/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
22. dubna 2014, č. j. 25 Co 116/2014-97, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů
dovolacího řízení 2.856,- Kč k rukám Mgr. Miroslava Krutiny, advokáta se sídlem
v Praze 2, Vyšehradská 423/27, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s.
ř.):
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 4. 2014, č. j. 25 Co
116/2014-97, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního
stupně) ze dne 19. 11. 2013, č. j. 11 C 6/2013-72, v odvoláním napadené části,
ve které soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 23.541,- Kč
spolu se specifikovaným poplatkem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení
účastnic; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal a
rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění
účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se
mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony - dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné, protože směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž
bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a nejednalo se o
vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v
§ 120 odst. 2 o. s. ř. (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). Přípustnost dovolání
nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002,
uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů
dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 25. listopadu 2014
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu