26 Cdo 4449/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce města Jirkov, se sídlem Jirkov, Dr. E. Beneše 1, proti žalovaným 1) A. M., 2) Z. S., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 10 C 217/2006, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. května 2009, č. j. 10 Co 371/2008-59, takto:
I. Dovolání žalované 1) se odmítá.
II. Řízení o dovolání žalovaného 2) se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.
Okresní soud v Chomutově (soud prvního stupně) rozsudkem pro uznání ze dne 15. 5. 2008, č. j. 10 C 271/2006-42, uložil žalovaným povinnost vyklidit byt v rozsudku specifikovaný do 15 dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalovaného 2) Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 5. 2009, č. j. 10 Co 371/2008-59, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní (nezastoupeni advokátem) dovolání, v němž vyjadřují nesouhlas s napadeným rozhodnutím a namítají, že byl porušen zákon.
Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 18. května 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”).
Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, se dovolací zabýval jeho přípustností.
Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že k podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné pod č. 28 v časopise Soudní judikatura 3/1998). V projednávané věci, kdy jde o žalobu na vyklizení, opírající se o tvrzení, že žalovaní užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu, nelze žalované považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o.s.ř.; rozsah dovolacího přezkumu se proto neřídí ustanovením § 242 odst. 2 písm. c) o.s.ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. 26 Cdo 387/2000). Dovolací soud proto nemohl z podnětu dovolání žalované 1) přezkoumávat napadené rozhodnutí, neboť v jejích poměrech nenastala újma odstranitelná jeho zrušením (napadené rozhodnutí se týkalo toliko odvolání žalovaného 2).
Dovolací soud proto dovolání žalované 1) podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. b) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení.
Oproti tomu dovolání žalovaného 2) bylo sice podáno osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), avšak přesto nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle § 241 odst. 1 o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), anebo je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, § 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), popřípadě je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle § 26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v § 26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 3 o.s.ř.). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v § 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, § 21a, § 21b, anebo v § 26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 4 o.s.ř.).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Podle § 104 odst. 2 věty první a třetí o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Vzhledem k tomu, že dovolatel, který je fyzickou osobou, nebyl zastoupen advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sám měl právnické vzdělání, byl soudem prvního stupně (usnesením ze dne 24. 8. 2009, č. j. 10 C 217/200-83, které bylo žalovanému 2/ doručeno dne 26. 8. 2009), vyzván, aby si ve lhůtě třiceti dnů zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s tím, že nevyhoví-li této výzvě, bude dovolací řízení zastaveno; současně byl poučen o možnosti požádat soud o ustanovení advokáta. Nedostatek povinného zastoupení žalovaný 2) dosud neodstranil.
Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s § 241 odst. 4 o.s.ř. nebyla, přes soudem prvního stupně provedená opatření, ve stanovené lhůtě (ani do dnešního dne) splněna.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalovaného 2) pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. a 146 odst. 3 o.s.ř, o skutečnost, že žalobci nevznikly (podle obsahu spisu) v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. června 2010
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu