26 Cdo 5154/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v exekuční věci oprávněné J. H., zastoupené Mgr. Ing. Martinem Schwarzem, advokátem se sídlem v Bruntále, Mánesova 975/6, proti povinné D. H., pro částku 120.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 62 EXE 323/2013, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. května 2015, č. j. 66 Co 648/2014-279, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Oprávněná napadla dovoláním usnesení odvolacího soudu, jímž potvrdil usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 4. 2014, č. j. 62 EXE 323/2013-174, ve znění usnesení ze dne 14. 5. 2014, č. j. 62 EXE 323/2013-184, kterým byla zastavena exekuce a rozhodnuto o nákladech exekuce a nákladech řízení, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné; z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhý odkaz na ustanovení § 237 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. května 2016
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu