26 Cdo 522/2024-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 1 424 800 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2019, č. j. 28 Co 373/2019-87, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Co 373/2019, o dovolání žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2021, č. j. 28 Co 373/2019-35, a Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 5. 2021, č. j. 4 Co 87/2021-41, takto:
I. Dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2021, č. j. 28 Co 373/2019-35, se zastavuje. II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 5. 2021, č. j. 4 Co 87/2021-41, se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 16. 2. 2021, č. j. 28 Co 373/2019-35, odmítl odvolání žalobce podle § 208 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť bylo podáno opožděně.
2. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 11. 5. 2021, č. j. 4 Co 87/2021-41, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a
3. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce (dovolatel) – nezastoupen advokátem – dovolání, v němž (opět) požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
4. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil (§ 104 odst. 1 ve spojení s § 243b o. s. ř.), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, občanský soudní řád funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ani neupravil. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
5. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu pak není přípustné, neboť směřuje proti usnesení, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř., jakož i proti části tohoto rozhodnutí týkající se výroku o nákladech řízení [§ 238 odst. 1 písm. e) a h) o. s. ř.]. Nejvyšší soud ho proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 243f odst. 3 o. s. ř.) odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního advokátního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.).
6. S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. nepřichází osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání v úvahu (srov. § 11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 4. 2024
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu