26 Cdo 55/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CS., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobců a) P. S., a b) B. S., zastoupených advokátem, proti žalované Z. H., zastoupené advokátem, o určení nájemního práva k bytu a o vzájemném návrhu žalované na vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 18 C 97/2000, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2003, č.j. 64 Co 292/2003-149, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 4. 2003, č.j. 18 C 97/2000-124 (poté, co jeho rozsudek ze dne 4. 6. 2002, č.j. 18 C 97/2000-89, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2002, č.j. 22 Co 330/2002-108, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení) zamítl žalobu na určení, že žalobci jsou nájemci „bytu, v evidenčním listu označeného jako č. 21, na dveřích označeného plastovým číslem 22, o velikosti 1+1, I. kategorie, který se nachází v 6. patře domu číslo popisné 650, v P.“ (dále „předmětný byt“) a na uložení povinnosti žalované uzavřít s žalobci nájemní smlouvu (výrok I), uložil žalovaným povinnost předmětný byt vyklidit do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III).
K odvolání žalobců Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 13. 11. 2003, č.j. 64 Co 292/2003-149, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které odůvodnili nesprávným právním posouzením věci, a v němž se domáhali zrušení rozsudků soudů obou stupňů.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Podáním ze dne 31. 5. 2005 vzali žalobci svoje dovolání zpět.
Protože dovolání bylo vzato zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) podle § 243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a 146 odst. 2 větu první o.s.ř. a o skutečnost, že žalované nevznikly v dovolacím řízení (dle obsahu spisu) náklady, na jejichž náhradu by měla právo vůči žalobcům.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. července 2005
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Marcela Jelínková