Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 552/2000

ze dne 2000-09-14
ECLI:CZ:NS:2000:26.CDO.552.2000.1

26 Cdo 552/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce M. L. proti žalovaným 1) L. W. I., a. s., a 2) A. P., s. r. o., o vyklizení nebytových prostor, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp.zn. 10 C 211/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. listopadu 1999, č.j. 11 Co 90/99-54, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 12.11.1999, č.j. 11 Co 90/99-54, změnil rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19.11.1998, č.j. 10 C 211/97-34, tak, že zamítl žalobu na vyklizení žalovaných \" a všech dalších, kdo se v předmětných nebytových prostorách nacházejí\" z nebytových prostor v domě č.p. 150/2 v L., specifikovaných ve výroku rozsudku; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Rozsudek odvolacího soudu - ve výroku, týkajícím se prvého žalovaného - napadl žalobce dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř. a navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.

Podáním ze dne 31.8.2000, doručeným soudu prvního stupně 5.9.2000, vzal žalobce své dovolání zpět.

Protože dovolání bylo vzato zpět, Nejvyšší soud České republiky podle § 243b odst. 4 věty druhé o. s. ř. dovolací řízení zastavil.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 větu druhou o. s. ř. a o skutečnost, že žalovaným v dovolacím řízení nevznikly náklady, k jejichž náhradě by byl povinen dovolatel, nesoucí procesní zavinění na tom, že řízení muselo být zastaveno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 14. září 2000

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová