Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 5858/2016

ze dne 2017-02-14
ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.5858.2016.1

26 Cdo 5858/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.

Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve

věci žalobkyně S. P., O., zastoupené JUDr. Vladislavou Rapantovou, advokátkou

se sídlem v Olomouci, Dukelská 891/4, proti žalované S. Š., O., zastoupené Mgr.

Lubomírem Nedbalem, advokátem se sídlem v Bruntále, Sukova 800/3, o zaplacení

částky 18.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod

sp. zn. 25 C 318/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v

Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 13. října 2016, č. j. 12 Co 284/2016-102,

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Okresní soud v Olomouci (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29.

června 2016, č. j. 25 C 318/2015-80, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala,

aby jí žalovaná zaplatila částku 18.000,- Kč s tam specifikovaným

příslušenstvím; současně rozhodl o nákladech řízení účastnic.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako

soud odvolací rozsudkem ze dne 13. října 2016, č. j. 12 Co 284/2016-102,

citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech

odvolacího řízení účastnic.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání. Dovolací soud

dospěl k závěru, že z posléze uvedených důvodů není dovolání přípustné podle §

237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

(dále jen „o. s. ř.“).

V projednávané věci se dovolatelka domáhala po žalované zaplacení dlužného

nájemného z bytu za měsíce červenec 2015 v částce 9.000,- Kč s příslušenstvím a

srpen 2015 rovněž v částce 9.000,- Kč s příslušenstvím. Rozhodný součet obou

opětujících se žalovaných plnění (§ 238 odst. 2 o. s. ř.) je představován

částkou 18.000,- Kč s příslušenstvím, k němuž se nepřihlíží (§ 238 odst. 1

písm. c/ o. s. ř.). Jde tak o částku nepřevyšující 50.000,- Kč, přičemž zároveň

nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s.

ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu,

proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je

proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§

243c odst. 2 o. s. ř.)

– pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů

dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. února 2017

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu