26 Cdo 640/2025-573
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně J. S., proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek v domě XY, zastoupenému JUDr. Jakubem Sýkorou, advokátem se sídlem v Praze 8, Prvního pluku 320/17, o zaplacení 17.594,50 Kč s příslušenstvím, o „dovolání“ žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2016, č. j. 71 Cm 85/2015-184, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti výrokům II, III a IV rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2016, č. j. 71 Cm 85/2015-184, se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. 8. 2016, č. j. 71 Cm 85/2015-184, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 11.877 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), zamítl žalobu co do částky 5.717,50 Kč s příslušenstvím (výrok II), uložil žalovanému zaplatit České republice na náhradu nákladů ustanoveného zástupce 4.207 Kč (výrok III) a ustanovenému zástupci přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 12.748,56 Kč (výrok IV).
2. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 2. 10. 2018, č. j. 8 Cmo 100/2017-290, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku II a ve výroku III jej změnil toliko ve výši náhrady nákladů – 8.605 Kč (výrok I), doplnil jej o výroky o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 175 Kč a České republice soudní poplatek za žalobu ve výši 338 Kč a o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice náhradu nákladů ustanoveného zástupce ve výši 2.072 Kč (výrok II), odmítl odvolání žalobkyně proti výrokům I a IV (výrok III), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení a České republice 50 % nákladů ustanoveného zástupce (výroky IV a V) a zamítl návrh žalobkyně na zrušení ustanovení zástupce JUDr. Tomáše Bělohlávka, advokáta a na ustanovení nového zástupce (výrok VI).
3. Proti výrokům II, III a IV rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně (nezastoupena advokátem) „predbezne dovolanie“, v němž navrhla zrušení uvedených výroků a požádala o ustanovení zástupce.
4. Řízení o „dovolání“ žalobkyně proti uvedeným výrokům rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil (§ 104 odst. 1 ve spojení s § 243b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, občanský soudní řád funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ani neupravil. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
5. S ohledem na neodstranitelný nedostatek podmínky řízení bylo bezpředmětné zabývat se žádostí žalobkyně o ustanovení advokáta.
6. Jen pro úplnost lze dodat, že i kdyby žalobkyně mínila podat dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, nebylo by přípustné, a to proti jeho výroku I podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., proti výroku III podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř., proti výrokům II, IV a V podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. a proti výroku VI podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
7. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl Nejvyšší soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 4. 2025
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu