Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 809/2024

ze dne 2024-05-21
ECLI:CZ:NS:2024:26.CDO.809.2024.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté

a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a) V.

S., b) M. S., zastoupených Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě,

Dvořákova 937/26, proti žalovanému Jiřímu Slavíkovi, se sídlem v Rýmařově, 8.

května 304/27, IČO 63448262, zastoupenému JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se

sídlem v Brně, Veveří 486/57, o zaplacení částky 400 018 Kč s příslušenstvím,

vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 216/2022, o dovolání

žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2023, č. j.

8 Co 164/2023-158, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a

nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16 204 Kč k rukám Mgr.

Jiřího Ježka, advokáta se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, do tří dnů od

právní moci tohoto usnesení.

2. Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 22. 11. 2023,

č. j. 8 Co 164/2023-158, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a současně

rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

3. Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud

(soud dovolací) jako nepřípustné odmítl podle § 243c odst. 1 (ve spojení s §

243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že je důvodný

nárok žalobců na zaplacení dlužného nájemného ze smlouvy o nájmu nemovitostí a

movitých věcí ze dne 29. 9. 2018 v celkové výši 400 018 Kč, uplatněný v tomto

řízení, a naopak není důvodná obrana žalovaného, že pohledávka žalobců zanikla

dvěma jeho jednostrannými zápočty ze dne 28. 2. 2022 a ze dne 1. 4. 2022,

kterými započetl proti žalované pohledávce svou pohledávku na smluvní pokutu z

téže smlouvy.

5. Odvolací soud přitom založil uvedený závěr současně na dvou na sobě

nezávislých důvodech. Předně dovodil, že přiznání nároku na smluvní pokutu

žalovanému by bylo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č.

89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“),

v rozporu s poctivostí ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 o. z. a v neposlední řadě by

se ve smyslu § 8 o. z. jednalo ze strany žalovaného o zjevné zneužití práva,

které rovněž nepožívá ochrany. Současně dospěl k závěru, že smluvní pokuta

nebyla splatná, neboť žalovaný v jedné listině vyzval žalobce k zaplacení

smluvní pokuty a zároveň v ní učinil projev započtení této pohledávky.

Nesplatnou pohledávku přitom nelze započítat proti pohledávce splatné, a úkon

započtení proto nemá žádné právní účinky.

6. Správnost druhého právního názoru (o nemožnosti započítat nesplatnou

pohledávku proti pohledávce splatné) dovolatel nijak nenapadl a nepostačuje, že

zpochybnil (pouze) správnost prvního právního názoru (o rozporu nároku na

smluvní pokutu s dobrými mravy).

7. Musí-li obstát druhý právní názor (o nemožnosti započítat nesplatnou

pohledávku proti pohledávce splatné), je bezpředmětné přezkoumávat správnost

prvního právního názoru (o rozporu nároku na smluvní pokutu s dobrými mravy),

neboť na závěr odvolacího soudu, že pohledávka žalobců nezanikla dvěma

jednostrannými zápočty žalovaného ze dne 28. 2. 2022 a ze dne 1. 4. 2022, to

nemůže mít žádný vliv, a pro řešení této otázky tak není dovolání přípustné

podle § 237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10.

2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních

rozhodnutí a stanovisek).

8. Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich

obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené

rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř. a např.

důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08,

uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f

odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou

oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 21. 5. 2024

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu