Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Nd 119/2013

ze dne 2013-05-06
ECLI:CZ:NS:2013:26.ND.119.2013.1

26 Nd 119/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.

Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové

ve věci oprávněného město Břeclav, se sídlem Břeclav, nám. T. G. Masaryka 42/3,

zastoupeného Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem Praha – Nové Město,

Opletalova 37, adresa pro doručování Brno 2, Lidická 710/57, proti povinnému A.

B. J., o zaplacení částky 2.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod

sp. zn. 55 EXE 165/2012, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3

o.s.ř., takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 55 EXE 2999/2011 projedná

a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.

Dne 25. ledna 2012 požádal exekutor Okresní soud v Břeclavi o pověření k

provedení exekuce na majetek povinného.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 14. května 2012, č. j. 55 EXE

165/2012-12, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci

usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná

a rozhodne (§ 105 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 3 zákona č.

99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále též jen

„o.s.ř.“).

Podle § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „exekuční řád“), je věcně příslušným exekučním soudem v

prvním stupni okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně

příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li

fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li

povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v

jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1

exekučního řádu se ustanovení občanského soudního řádu použijí i při určení,

který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto

předpisu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v

takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o.s.ř.

vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České

republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož

obvodu má povinný majetek. Na jiném místě odůvodnění tohoto rozhodnutí již bylo

uvedeno, že podle § 45 odst. 2 věty druhé exekučního řádu, nemá-li povinný

bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož

obvodu má majetek.

Z obsahu spisu vyplývá, že povinný má trvalé bydliště v H., v Centrální

evidenci obyvatel České republiky není zapsán a ze systému ISAS Okresního soudu

v Břeclavi nebylo o něm nic zjištěno. Skutečnost, zda má exekučně postižitelný

majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním

exekutorem zajištěn a zpeněžen, však vyjde najevo až při činnosti soudem

pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o.s.ř. – s

přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení – určil místně příslušným soudem v

dané věci soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi

(srov. též usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia

Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. května 2013

JUDr. Miroslav F e r á k

předseda senátu