26 Nd 221/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v exekuční věci oprávněné České republiky – Okresního soudu v Chebu, se sídlem v Chebu, Lidická 1066/1, identifikační číslo osoby 00024724, proti povinnému L. T. A., pro 14 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 629/2015, o určení místní příslušnosti,
Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 629/2015 projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 8. 4. 2015 podal dne 13. 4. 2015 soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň-město, u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávek oprávněné ve výši 14 800 Kč s příslušenstvím, na základě usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 7 T 132/2012, a ze dne 20. 11. 2013, č. j. 7 T 132/2012-246.
Usnesením ze dne 21. 5. 2015, č. j. 15 EXE 629/2015-37, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k odvolání oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který soud věc projedná a rozhodne. Dovodil, že věc patří do pravomoci soudů České republiky, ovšem nejsou dány podmínky místní příslušnosti podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“). Nepodařilo se zjistit místo pobytu povinného a existenci majetku povinného exekuční soud před nařízením exekuce nezjišťuje. Povinný není státním příslušníkem České republiky, v současné době nemá na území České republiky vydáno žádné pobytové oprávnění. V minulosti navštěvoval Střední školu řemesel a služeb ve Velkém Meziříčí a měl hlášený pobyt na adrese V. M., na níž se ovšem nyní nezdržuje a policii není znám jeho faktický pobyt. Povinný neprochází evidencemi zaměstnanců ani osob samostatně výdělečně činných, nepobírá nemocenské ani důchodové dávky, není evidován v Centrální evidenci vězňů.
Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný (fyzická osoba) místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný v České republice takové místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 252 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tedy případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud tedy po předložení věci Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou podle § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti ve smyslu § 6 o. s. ř., rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, u něhož byl podán návrh na pověření a nařízení exekuce (a který již v dané věci učinil prvotní úkony) a v jehož obvodě se nacházelo poslední místo pobytu povinného.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. července 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu