26 Nd 412/2019-99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Mgr. Lucie Jackwethové ve věci
žalobců a) M. V., narozeného XY, a b) K. V., narozené XY, obou bytem XY, proti
žalovaným 1) V. K., 2) J. K. a 3) Z. S., soudcům Městského soudu v Praze, o
nejasném podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 0 Nc
7545/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.
května 2019, č. j. 28 Co 161/2019-70, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25
Cdo 3010/2019, o návrhu žalobců na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo
3010/2019.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Věc je vedena u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3010/2019 a rozhodovat o ní přísluší senátu
občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce
Nejvyššího soudu pro rok 2019, složenému ze soudců JUDr. Petra Vojtka, JUDr.
Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltera.
Podáním ze dne 18. 9. 2019 žalobci navrhli, aby soudci soudního oddělení 25 Cdo
JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr byli „z jednání vyloučeni z důvodu
podjatosti a páchání trestných činů či zatajování trestných činů soudců nižších
stupňů soudů“.
Soudci senátu 25 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr se
k námitce podjatosti vyjádřili dne 26. 9. 2019 shodně tak, že k věci, k
účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, který by byl
významný z pohledu § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále jen „o. s. ř.“).
Podle § 16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu
rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 byla věc o vyloučení
jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu
pod sp. zn. 25 Cdo 3010/2019 předložena senátu 26 Cdo.
Podle § 14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U
soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo
rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o
rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro
zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali
nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího)
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o
projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní
zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a
rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat
a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o
nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá
domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami
účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti
soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS
105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu,
a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR
79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod
číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci.
Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať
na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být
rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být
vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal
o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek
vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho
pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho
dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům
nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu
obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský
či naopak zjevně nepřátelský.
Dovolatelé v uplatněné námitce podjatosti neuvedli žádnou skutečnost, která by
podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti některého z
uvedených soudců. Jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají k věci ani k
účastníkům z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. žádný významný vztah,
který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí
věci a takové okolnosti nebyly zjištěny ani z obsahu spisu.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr
nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp.
zn. 25 Cdo 3010/2019 (16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno
dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobci rozhodnuto bez nařízení
jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 10. 2019
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu