Nejvyšší soud Usnesení občanské

27 Cdo 109/2021

ze dne 2021-03-16
ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.109.2021.1

27 Cdo 109/2021-148

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce J. H., nar. XY, bytem XY, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Neratovice, se sídlem v Neratovicích, Na Výsluní 1314, PSČ 277 11, identifikační číslo osoby 00036048, zastoupenému JUDr. Jiřím Beránkem, advokátem, se sídlem v Mělníku, Havlíčkova 304/5, PSČ 276 01, o splnění informační povinnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod 59 Cm 376/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2020, č. j. 6 Cmo 311/2018-123, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

[1] Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 8. 2018, č. j. 59 Cm 376/2015-88, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal „uložení povinnosti žalovanému předložit na požádání doklady k nahlédnutí – zejména rozhodnutí členské schůze samosprávy o založení, dlouhodobá záloha na opravy, dodatečné investice, účetní záznamy o příjmech a výdajích za každé hospodářské období samosprávy domu č. p. 1106-1111 od roku 1994 do 30. 6. 2016“ (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal „uložení povinnosti žalovanému předložit na požádání doklady – zejména zápisy z jednání představenstva o rozhodnutí čerpání finančních prostředků z fondu a stavu samosprávy domu č. p. 1106-1111 od roku

1994 do 30. 6. 2016“ (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

[2] Jde přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, když Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 11. 2017, č. j. 7 Cmo 424/2016-57, ve výrocích IV., V. a VI. zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2016, č. j. 59 Cm 376/2015-37, a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[3] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2020,č. j. 6 Cmo 311/2018-123, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, přičemž nebyl zastoupen advokátem ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. [5] Podle § 241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. [6] Podle § 241b odst. 2 věty první o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř. [7] Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. [8] Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení ani po výzvě učiněné usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2020, č. j. 59 Cm 376/2015-142, (ač byl o následcích své nečinnosti poučen), předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s § 243f odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.). [9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. 3. 2021

JUDr. Filip Cileček předseda senátu