Nejvyšší soud Usnesení občanské

27 Cdo 138/2023

ze dne 2023-09-13
ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.138.2023.1

27 Cdo 138/2023-2060

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa

Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala v právní věci

žalobce Ing. Jiřího Písaříka, narozeného 25. 6. 1977, bytem v Praze 5,

Barrandovská 492/35, PSČ 152 00, zastoupeného Mgr. Petrem Sprinzem, Ph.D., LL.

M., advokátem, se sídlem v Praze 5, Radouňova 1299/19, PSČ 155 00, proti

žalovaným 1) JUDr. Jaroslavu Brožovi, MJur, insolvenčnímu správci, se sídlem v

Brně, Marie Steyskalové 766/62, PSČ 616 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka

Tomáše Bárty, narozeného 16. 9. 1982, bytem v Praze 1, Rybná 716/24, PSČ 110

00, zastoupenému Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem, se sídlem v Praze 1,

Soukenická 1090/14, PSČ 110 00, 2) Haně Písaříkové, narozené 4. 5. 1975, bytem

v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 478/39, PSČ 150 00, zastoupené Mgr. Jakubem

Dostálem, advokátem, se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, PSČ 110 00, a 3)

BOHEMIA ENERGY entity s. r. o., se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, PSČ 110

00, identifikační číslo osoby: 27386732, zastoupené Mgr. Rostislavem Pekařem,

advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 813/57, PSČ 110 00, o určení

vlastnictví podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm

214/2014, o dovolání žalobce a druhé a třetí žalované proti rozsudku Vrchního

soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. 7 Cmo 229/2020-1784, takto:

Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. 7 Cmo

229/2020-1784, se odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovoláních podaných v

této věci.

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 3. 2020, č. j. 73Cm

214/2014-589, určil, že druhá žalována je vlastníkem podílu ve výši 10 %, na

nějž připadá vklad do základního kapitálu ve výši 40.000 Kč, ve třetí žalované

(první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. - V.).

[2] K odvolání prvního žalovaného Vrchní soud v Praze napadeným

rozhodnutím změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (první

výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý až čtvrtý

výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobce i druhá a třetí

žalovaná dovolání. Současně navrhli, aby dovolací soud odložil právní moc

napadeného rozhodnutí.

[4] Žalobce i druhá a třetí žalovaná poukazují na množství soudních

sporů vedených mezi nimi a prvním žalovaným (zejména řízení vedená u Městského

soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 89/2014,, 73 Cm 216/2016, 73 Cm 346/2014, 73 Cm

409/2014, 73 Cm 311/2015, 73 Cm 137/2016, 74 Cm 49/2017, 75 Cm 32/2018, 74 Cm

60/2018, dále je u téhož soudu pod sp. zn. 74 Cm 60/2017 vedeno řízení o

uložení povinnosti „s alternativním návrhem na zaplacení náhrady škody ve výši

950.000.000 Kč s příslušenstvím“, či řízení o poskytnutí informací pod sp. zn.

73 Cm 408/2014), z nichž většina z těchto řízení je přerušena do právní moci

rozhodnutí v projednávané věci, přičemž „je zde dána obava, že bude pokračováno

v těchto přerušených sporech a v nich bude přihlíženo k závěrům odvolacího

soudu ve zjevně nesprávném rozsudku“.

[5] Vzhledem k velkému množství probíhajících řízení, která jsou závislá

na výsledku řízení o projednávané věci, nelze vyloučit, že bylo-li by

rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšším soudem zrušeno, může být způsobena

závažná újma (kupříkladu výkonem rozhodnutí v probíhajících řízeních) na

právech dovolatelů, která – z povahy projednávané věci, v níž jde o určovací

žalobu – nemůže být sistována pouhým odkladem vykonatelnosti napadeného

rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo

5003/2017). Současně se odklad právní moci nedotkne právních poměrů jiné osoby

než účastníka řízení.

[6] Podle § 243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního

řádu, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit

právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých

právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.

[7] V poměrech projednávané věci Nejvyšší soud shledal, že předpoklady

vyhovění návrhu na odklad právní moci byly naplněny, a proto (aniž by tím

předjímal výsledek dovolacího řízení) rozhodl, že se právní moc rozhodnutí

odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 9. 2023

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu