27 Cdo 1614/2025-127
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy
JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v
právní věci navrhovatele Z. K., zastoupeného Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem,
se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, PSČ 110 00, za účasti Fotbalové
asociace České republiky, se sídlem v Praze 6, Atletická 2474/8, PSČ 169 00,
identifikační číslo osoby 00406741, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem,
se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti
rozhodnutí orgánu spolku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 Cm
18/2022, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne
10. 2. 2025, č. j. 2 Cmo 138/2024-99, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit Fotbalové asociaci České republiky
na náhradu nákladů dovolacího řízení 7.344,70 Kč, do tří dnů od právní moci
tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
2. Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným
usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o
náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok druhý).
3. Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, kdy
usnesením ze dne 9. 1. 2024, č. j. 2 Cmo 85/2023-68, Vrchní soud v Praze zrušil
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2023, č. j. 67 Cm 18/2022-52, a
vrátil mu věc k dalšímu řízení.
4. Odvolací soud, resp. soud prvního stupně, posuzujíce návrh na
zahájení řízení podle § 258 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku
(dále též jen „o. z.”), dospěly shodně k závěru, podle něhož rozhodnutí
odvolací komise spolku je v souladu se zákonem a stanovami spolku, neboť
navrhovatelem zpochybněný skutkový závěr odvolací komise odpovídá pravidlům
logického uvažování a provedeným důkazům, přičemž odvolací komise postupovala v
souladu s disciplinárním řádem „jak po stránce hmotněprávní tak procesní“.
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež
Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako zjevně bezdůvodné.
6. Učinil tak proto, že vyřešení dovolatelem předkládaných otázek
týkajících se posouzení podání dovolatele ze dne 19. 10. 2022 a použití záznamů
pořízených orgány činnými v trestním řízení v rámci řízení před orgány spolku
nemůže mít žádný vliv na výsledek řízení.
7. Nejvyšší soud nemá žádné pochybnosti o tom, že odvolací komise
spolku, jež má podle stanov a disciplinárního řádu spolku „rozhodovat o
porušení vnitřních předpisů schválených jejími příslušnými orgány, jakož i
rozhodovat o druhu a výši trestu za takové porušení“, tj. rozhodovat sporné
záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami (§
265 o. z.), po materiální stránce je (musí být) rozhodčí komisí ve smyslu § 265
o. z.
8. V usnesení ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3737/2021, uveřejněném
pod číslem 4/2024 Sb. rozh. obč., Nejvyšší soud vysvětlil, že řízení před
rozhodčí komisí spolku je jedním z „druhů“ rozhodčího řízení, čemuž odpovídá i
systematika právní úpravy (§ 267 o. z.). Vady rozhodnutí rozhodčí komise se
proto nepřezkoumávají v režimu § 258 a násl. o. z. (jako je tomu u rozhodnutí
jiných orgánů spolku), nýbrž – jak se podává z § 267 o. z. ve spojení s § 40e
zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále
jen „z. r. ř.“), – v řízení o zrušení rozhodčího nálezu soudem, popř. v řízení
o návrhu na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí ve smyslu § 31 až 35 z. r. ř.
9. Rozhodčí nález vydaný rozhodčí komisí spolku soud na návrh strany
zruší pouze tehdy, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou
rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla
zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil
rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k
rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl
usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před
rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo
oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či
nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském
soudním řízení žádat o obnovu řízení (§ 31 z. r. ř.), anebo v případě, že
komise rozhodovala spor ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným
pořádkem (§ 40j odst. 1 z. r. ř.).
10. Z uvedeného vyplývá, že v řízení o zrušení rozhodčího nálezu
rozhodčí komise spolku nepřísluší soudu posuzovat soulad rozhodčího nálezu se
zákonem či stanovami spolku. Proto, přezkoumával-li odvolací soud platnost
rozhodnutí odvolací komise spolku, jež má povahu rozhodčího nálezu, v režimu
řízení podle § 258 a násl. o. z., poskytl dovolateli vyšší míru právní ochrany,
než mu podle zákona náleží.
11. Otázkami otevřenými v dovolání dovolatel zpochybňuje právě (pouze)
soulad napadeného rozhodnutí odvolací komise spolku se zákonem, resp. se
stanovami spolku, aniž by namítal jakýkoli ze zákonem uvedených důvodů
umožňujících soudu rozhodčí nález zrušit (odstranit). Vyřešení těchto otázek
proto nemůže mít vliv na (ve výsledku správný) závěr odvolacího soudu, podle
něhož napadené rozhodnutí odvolací komise spolku nelze soudním rozhodnutím
odstranit.
12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná
domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 18. 2. 2026
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu