Nejvyšší soud Usnesení občanské

27 Cdo 2036/2022

ze dne 2022-07-14
ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.2036.2022.1

27 Cdo 2036/2022-103

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatele R. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, PSČ 702 00, za účasti K. S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené opatrovníkem P. Č., se sídlem XY, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 Cm 77/2021, o dovolání D. U. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 1. 2022, č. j. 5 Cmo 218/2021-57, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

[1] D. U., narozená XY, bytem XY, soudu prvního stupně doručila 7. 9. 2021 oznámení o tom, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastnice, a současně navrhla, aby ji soud přibral do řízení jako hlavní účastnici.

[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 9. 2021, č. j. 23 Cm 77/2021-26, rozhodl, že návrh D. U., aby byla přibrána do řízení jako účastnice řízení, se zamítá (výrok I.), a že se její vedlejší účastenství nepřipouští (výrok II.).

[3] K odvolání D. U. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 4. 1. 2022, č. j. 5 Cmo 218/2021-57, odmítl její odvolání (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] D. U. podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.

[5] Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. (o nějž dovolatelka přípustnost dovolání opírá v posuzované věci) přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.

[6] Právě o tento případ jde i v posuzované věci. Usnesení, kterým odvolací soud odmítl odvolání dovolatelky, sice je usnesení, kterým se odvolací řízení končí; podle § 229 odst. 4 o. s. ř. jej však lze napadnout žalobou pro zmatečnost. Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelky odmítl jako objektivně nepřípustné

[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 7. 2022

JUDr. Filip Cileček předseda senátu