27 Cdo 2256/2024-693
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce P. S., zastoupeného Mgr. Martinem Rybnikářem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1922/3, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) MÍR, stavebnímu bytovému družstvu, se sídlem v Brně, Bedřichovická 1199/21, PSČ 627 00, identifikační číslo osoby 00046906, zastoupenému Mgr. Evou Barákovou Karasovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Všetičkova 615/5, PSČ 602 00, a 2) L. H., zastoupenému JUDr. Martinem Machačem, advokátem, se sídlem v Brně, náměstí Svobody 702/9, PSČ 602 00, o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 31 C 170/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2024, č. j. 70 Co 182/2022-628, t a k t o:
Dovolání se odmítá.
1. Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 5. 2022, č. j. 31 C 170/2016-538, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhá určení, že první žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 4074/11, bytu vymezeného v budově č. p. XY v bytovém domě stojícím na pozemku parc. č. XY, zapsaném na LV č. XY, nacházejícím se v k. ú. XY, v obci XY, a spoluvlastnického podílu na společných částech budovy v k. ú. XY, obec XY, č. p. XY, zapsané na LV č. XY, o velikosti 76/3892 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).
2. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně v záhlaví označeným usnesením přerušil odvolací řízení do pravomocného skončení řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2023, č. j. 8 Cmo 96/2022-1417.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243f odst. 2 a § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako opožděné.
4. Napadené usnesení bylo dovolateli doručeno dne 14. 3. 2024 (č. l. 629), lhůta pro podání dovolání tedy dovolateli uplynula v úterý 14. 5. 2024 (§ 57 odst. 2 o. s. ř.). Podal-li dovolatel dovolání až dne 14. 6. 2024, učinil tak po marném uplynutí lhůty určené v § 240 odst. 1 větě první o. s. ř., tedy opožděně.
5. Nejvyšší soud pro úplnost doplňuje, že dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu obsahuje správné poučení o tom, že dovolání není přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu, kterým soud přeruší odvolací řízení, není rozhodnutím, kterým se odvolací řízení končí; dovolání tudíž nemůže být přípustné podle § 237 o. s. ř. a ani nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř.
6. Poukazuje-li dovolatel v souvislosti s přípustností dovolání na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. 26 Cdo 2920/2021, přehlíží, že v označené věci dovolání směřovalo proti usnesení, kterým odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalobce na pokračování v (přerušeném) řízení tak, že v přerušeném řízení se pokračuje; dovoláním napadeným rozhodnutím tak odvolací řízení skončilo (§ 237 o. s. ř.).
7. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 12. 2024
JUDr. Filip Cileček předseda senátu