27 Cdo 231/2022-148 USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně XIO.CZ, a. s., se sídlem v Praze 3, Soběslavská 2064/48, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 26226260, proti žalovaným 1) T. M., narozenému XY, bytem XY, 2) P. F., narozené XY, bytem XY, 3) P. F., narozenému XY, bytem XY, 4) P. M., narozené XY, bytem XY, 5) Z. B., narozené XY, bytem XY, o zaplacení 20.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 219/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 9. 2019, č. j. 6 Cmo 313/2018-126, takto:
Dovolání se odmítá.
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 1. 2018, č. j. 78 Cm 219/2013-95, ve znění usnesení ze dne 30. 8. 2018, č. j. 78 Cm 219/2013-115, zastavil řízení o návrzích žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.) z důvodu překážky věci rozhodnuté.
[2] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
[4] Podle § 238 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. proti (mimo jiné) usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek [písm. i)], a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce [písm. j)].
[5] Právě o tento případ jde v posuzované věci.
[6] Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o návrzích žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, je usnesením, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce ve smyslu § 238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř.
[7] Nejvyšší soud proto aniž v souladu s § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.
[8] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníku odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom,
že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[9] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 3. 2022
JUDr. Filip Cileček předseda senátu