27 Cdo 2567/2018-303
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci
žalobkyně Tessile ditta services a. s., se sídlem v Brně, Vinohrady 794/45, PSČ
639 00, identifikační číslo osoby 28329082, zastoupené Mgr. Peterem Olejárem,
advokátem, se sídlem v Brně, Vinohrady 794/45, PSČ 639 00, proti žalovanému J.
K., o zaplacení 950 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3
pod sp. zn. 19 EC 477/2009, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení
podaných žalovaným proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 9.
2010, č. j. 19 EC 477/2009-26, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 6. 12. 2017, č. j. 68 Co 453/2017-279, takto:
Dovolání se odmítá.
Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 7. 3. 2017, č. j. 19 EC 477/2009-262,
ve znění usnesení ze dne 10. 1. 2018, č. j. 19 EC 477/2009-284, odmítl pro
opožděnost odvolání žalovaného proti usnesení téhož soudu ze dne 2. 2. 2017, č.
j. 19 EC 477/2009-257, kterým byl zamítnut návrh žalovaného na ustanovení
zástupce (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
K odvolání žalovaného (obsahujícímu žádost o ustanovení zástupce) Městský soud
v Praze v záhlaví označeným usnesením zamítl návrh žalovaného na ustanovení
zástupce pro odvolací řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud
odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, aniž posuzoval splnění podmínky
povinného zastoupení dovolatele advokátem (§ 241, § 241b odst. 2 o. s. ř.).
Učinil tak proto, že dovoláním – jakožto mimořádným opravným prostředkem – lze
napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to
zákon (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodnutí odvolacího soudu o žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů není
rozhodnutím odvolacího soudu, jímž se končí odvolací řízení; dovolání tudíž
nemůže být přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání proti tomuto
rozhodnutí pak nezakládá ani § 238a o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí
Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již
dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp.
zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 9. 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu