27 Cdo 3178/2024-514
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Rubáš s. r. o., se sídlem v Klatovech, Čs. legií 118, PSČ 339 01, identifikační číslo osoby 04126424, zastoupené Mgr. Petrem Kuběnou, advokátem, se sídlem v Plzni, náměstí Míru 1077/3, PSČ 301 00, proti žalovaným 1) ANTILIUS s. r. o., se sídlem v Praze 7, Farského 9/1121, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 24297640, zastoupené Mgr. Tomášem Mařatkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Perštýně 362/2, PSČ 110 00, a 2) NITRAGOL CAPITAL GROUP s. r. o., se sídlem v Klatovech, Čs. legií 118, PSČ 339 01, identifikační číslo osoby 02356040, zastoupené Mgr. Markem Ječmenem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Růžová 972/1, PSČ 110 00, o určení společníka, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49 Cm 159/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2024, č. j. 14 Cmo 52/2024-487, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 10. 2023, č. j. 49 Cm 159/2017-422, zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je jediným společníkem NITRAGOL CAPITAL GROUP s. r. o., identifikační číslo osoby 02356040 [dále jen „společnost“] (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. až IV.).
2. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovolání nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
4. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, podle něhož je smlouva o převodu podílu ve společnosti ze dne 17. 8. 2016, uzavřená mezi jednatelem společnosti Jiřím Šikolou (dále jen „J. Š.“) jako převodcem a žalobkyní jako nabyvatelem, neplatným právním jednáním a žalobkyně se na jejím základě společníkem společnosti nestala, jelikož převodce nebyl oprávněn s podílem ve společnosti nakládat.
5. Dovolatelka k přípustnosti dovolání obecně uvádí, že napadené rozhodnutí spočívá na „vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, popř. byla řešena odlišně“. Posuzováno podle obsahu je však dovolání jen vyjádřením nesouhlasu s hodnocením důkazů ze strany odvolacího soudu.
6. Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud „nepřihlédl k možnému nabytí věci od nevlastníka v dobré víře“ podle § 1109 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, polemizuje tím se závěrem odvolacího soudu o nedostatku dobré víry žalobkyně o oprávnění J. Š. s podílem ve společnosti nakládat, jelikož „si žalobkyně musela být (s ohledem na probíhající insolvenční řízení, vyjádření J. Š. a jeho situaci podávající se ze zápisu ze dne 17. 8. 2016) vědoma minimálně problematičnosti snahy o nabytí předmětného podílu, resp. možné nevyjasněnosti vlastnictví tohoto podílu“ (viz odst. 13 napadeného rozsudku).
7. V této (ale ani v jiné) souvislosti však dovolatelka neformuluje žádnou konkrétní otázku hmotného nebo procesního práva (ve smyslu § 237 o. s. ř.), na jejímž řešení by mělo napadené rozhodnutí záviset. Svojí argumentací tak brojí výhradně proti hodnocení důkazů ze strany odvolacího soudu.
8. Samo hodnocení důkazů však se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem, a tedy ani důvodem vymezeným v § 241a odst. 1 o. s. ř. (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněného pod číslem 108/2011 Sb. rozh. obč., včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 2. 2025
JUDr. Filip Cileček předseda senátu