27 Cdo 3495/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci
navrhovatelky P., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr.
Josefem Bartončíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, o
zápis do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C
156451/MSPH, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze
dne 27. 6. 2019, sp. zn. 7 Cmo 58/2017, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 7 Cmo 58/2017, a
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2017, č. j. C 156451/RD201/MSPH,
Fj 8553/2017, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[1] Městský soud v Praze (dále též jen „rejstříkový soud“) usnesením ze
dne 24. 1. 2017, č. j. C 156451/RD201/MSPH, Fj 8553/2017, zamítl návrh na zápis
do obchodního rejstříku, jímž se navrhovatelka domáhá zápisu údaje o zániku
funkce opatrovníka, ustanoveného usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.
2. 2016, č. j. 2 Nc 1010/2015-155, ze zákona ke dni 18. 7. 2016.
[2] Rejstříkový soud, odkazuje na § 25 odst. 1 písm. b) zákona č.
304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění
účinném ke dni podání návrhu, tj. ke dni 9. 1. 2017 (dále jen „z. v. r.“),
uzavřel, že zánik funkce opatrovníka není údajem, který se zapisuje do
obchodního rejstříku.
[3] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 7 Cmo
58/2017, k odvolání navrhovatelky potvrdil usnesení rejstříkového soudu.
[4] Odvolací soud vyšel z toho, že:
1) Navrhovatelka měla dva jednatele, M. D. a J. P.
2) Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 2. 2016, č. j. 2 Nc 1010/2015-155,
jmenoval navrhovatelce opatrovníka O. T., advokáta, podle § 165 odst. 2 zákona
č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), z důvodu střetu zájmů
členů statutárního orgánu se zájmy navrhovatelky. Soud uložil opatrovníkovi,
aby usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu navrhovatelky a
činil veškerá její právní jednání, zejména vůči společnostem uvedeným ve výroku
usnesení a orgánům státní správy a samosprávy. Usnesení nabylo právní moci dne
19. 3. 2016.
3) Rejstříkový soud dne 3. 5. 2016 zapsal do obchodního rejstříku, že
navrhovatelce byl „ustanoven k právním jednáním“ opatrovník.
4) Valná hromada navrhovatelky dne 18. 7. 2016 rozhodla o jmenování R. D.
jednatelkou navrhovatelky. Podle tvrzení navrhovatelky současně oba dosavadní
jednatelé navrhovatelky informovali valnou hromadu o střetu zájmů, pro který
byl navrhovatelce ustanoven kolizní hmotněprávní opatrovník, a valná hromada
nepozastavila výkon jejich funkce.
5) Údaj o jmenování opatrovníka byl z obchodního rejstříku vymazán dne 28. 12.
2016.
[5] Odvolací soud, vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4.
2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněného pod číslem 59/2017 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 59/2017“), předně přisvědčil navrhovatelce
v závěru, podle něhož jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. je z
povahy věci opatřením toliko dočasné povahy, které trvá po dobu, než budou
valnou hromadou zvoleni noví jednatelé; jakmile jsou zvoleni noví jednatelé,
funkce opatrovníka bez dalšího (aniž by o tom soud musel rozhodovat) zaniká.
[6] Návrh na zápis zániku funkce opatrovníka v důsledku jmenování nové
jednatelky však „ztratil své opodstatnění“, neboť rejstříkový soud údaj o
jmenování opatrovníka z obchodního rejstříku již vymazal. Navrhovatelka tak na
požadovaném zápisu nemá právní zájem předpokládaný ustanovením § 25 odst. 1
písm. k) z. v. r.
[7] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež
má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále též jen „o. s. ř.“), k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud
neřešené) otázky, zda má obchodní korporace právní zájem ve smyslu § 25 odst. 1
písm. k) z. v. r., aby byl zánik funkce opatrovníka a důvod tohoto zániku
zapsán do obchodního rejstříku jako jiná důležitá skutečnost.
[8] Dovolatelka nesouhlasí s tím, jak uvedenou otázku posoudil odvolací
soud. Právní předpisy neukládají obchodní korporaci, aby zapsala do obchodního
rejstříku údaj o tom, že jí byl podle § 165 odst. 2 o. z. jmenován opatrovník.
V důsledku toho však nemají třetí osoby (ani orgány veřejné moci) možnost
zjistit, že obchodní korporaci byl jmenován opatrovník, jaký je rozsah jeho
zástupčího oprávnění a kdy (případně z jakého důvodu) jeho funkce zanikla.
[9] Absence zápisu údaje o zániku funkce opatrovníka je o to závažnější
v situaci, kdy byl do obchodního rejstříku zapsán údaj o jeho jmenování. Třetí
osoby by tak mohly vycházet z toho, že opatrovník je nadále oprávněn obchodní
korporaci zastupovat, přestože tomu tak již není. Nelze vyloučit, že tuto
situaci zneužije i sám soudem jmenovaný opatrovník.
[10] Jelikož se jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. i zánik
jeho funkce bezprostředně dotýkají práv dotčené obchodní korporace, je
dovolatelka přesvědčena, že tato obchodní korporace má vždy právní zájem na
zápisu uvedených skutečností do obchodního rejstříku ve smyslu § 25 odst. 1
písm. k) z. v. r.
[11] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k zodpovězení jím
otevřené otázky, v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené. [12] Podle § 165 o. z. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů
potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem,
chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v
zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka,
a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví (první odstavec). Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy
člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li
právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat (druhý odstavec). [13] Podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. se do veřejného rejstříku
zapíše další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná
důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém
zápisu právní zájem. I. K právní úpravě jmenování opatrovníka obchodní korporaci podle § 165 odst. 2
o. z. [14] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:
1) Jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. představuje zásah soudu do
vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio)
existujících rozporů mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby. Soud k němu může přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy
člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak (zůstala-li by
jinak právnická osoba bez zástupce oprávněného za ni právně jednat). 2) Je-li zde jiný člen orgánu, který je oprávněn za právnickou osobu jednat
(jehož zástupčí oprávnění není „dotčeno“ konfliktem zájmů), nelze této
právnické osobě opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. jmenovat. 3) V poměrech obchodních korporací je nezbytné zohlednit zvláštní úpravu řešení
konfliktu zájmů, obsaženou v § 54 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“]. Splní-li člen (statutárního) orgánu svoji informační povinnost podle § 54
odst. 1 a 2 z. o. k. a nepozastaví-li mu kontrolní či nejvyšší orgán obchodní
korporace výkon jeho funkce (§ 54 odst. 4 z. o. k.), může obchodní korporaci
zastupovat bez ohledu na střet zájmů; ustanovení § 437 o. z. se v takovém
případě neuplatní. Pak ani nelze obchodní korporaci jmenovat opatrovníka podle
§ 165 odst. 2 o. z. (pro takový postup není důvod, neboť obchodní korporace má
člena statutárního orgánu oprávněného za ni jednat). 4) Soud, jenž jmenuje právnické osobě opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., je
povinen ve výroku svého rozhodnutí vymezit rozsah jeho působnosti (§ 487 odst. 2 část věty za středníkem o. z.). Působnost kolizního opatrovníka se přitom
může týkat pouze těch záležitostí právnické osoby, jež nemohou řešit (při nichž
nemohou právnickou osobu zastupovat) členové statutárního orgánu pro trvající
střet zájmů. Kolizní opatrovník má právnickou osobu zastupovat jen a pouze při
těch právních jednáních, při nichž ji nemohou zastoupit (pro trvající střet
zájmů) členové statutárního orgánu.
Ve zbývajícím rozsahu zůstává členům
statutárního orgánu zástupčí oprávnění (stejně jako ostatní práva a povinnosti
plynoucí z členství ve statutárním orgánu) zachováno. 5) Nepřichází proto v úvahu, aby soud jmenoval kolizního opatrovníka s tím, že
je oprávněn zastupovat právnickou osobu při všech právních jednáních, resp. že
na něj přechází veškerá působnost statutárního orgánu (nenastane-li zcela
výjimečná situace, kdy trvající střet zájmů brání členům statutárního orgánu
zastupovat právnickou osobu při jakýchkoliv právních jednáních). Stejně tak
(logicky) nepřichází v úvahu, aby soud uložil koliznímu opatrovníku, aby s
„odbornou“ péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu (tato
povinnost, předjímaná ustanovením § 487 odst. 2 částí věty před středníkem o. z., svědčí toliko opatrovníku jmenovanému podle § 165 odst. 1 o. z.). 6) Úkolem opatrovníka jmenovaného podle § 165 odst. 2 o. z. je zastupovat
právnickou osobu v rozsahu, v němž tak nemohou činit – pro rozpor v zájmech –
členové jejího statutárního orgánu (viz § 437 o. z.). Jakmile jsou tato právní
jednání učiněna, popř. je jmenován či zvolen nový člen statutárního orgánu,
jenž není ve střetu zájmů a může právnickou osobu zastupovat bez omezení, popř. střet zájmů odpadne z jiného důvodu (například je v obchodní korporaci vyřešen
postupem podle § 54 a násl. z. o. k.), odpadá důvod, pro který byl kolizní
opatrovník právnické osobě jmenován; jeho funkce proto bez dalšího (ex lege)
zaniká. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015,
uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, R
59/2017 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo
1382/2019. [15] Jestliže oba dosavadní jednatelé navrhovatelky informovali v
souladu s ustanovením § 54 z. o. k. valnou hromadu o střetu zájmů, pro který
byl navrhovatelce ustanoven kolizní hmotněprávní opatrovník, a valná hromada
nepozastavila výkon jejich funkce (§ 54 odst. 4 z. o. k.), nebrání již uvedený
střet zájmů tomu, aby navrhovatelku zastupovali i ve věcech dotčených uvedeným
střetem zájmů. Důvod, pro který byl navrhovatelce jmenován Městským soudem v
Praze opatrovník podle § 165 odst. 2 o. z., odpadl, a funkce jmenovaného
opatrovníka ex lege zanikla. [16] Dalším důvodem zániku funkce opatrovníka je skutečnost, že valná
hromada navrhovatelky (na témže zasedání) zvolila jednatelku, jejíž zájmy
(alespoň podle obsahu spisu) nejsou v rozporu se zájmy navrhovatelky, a jež
tudíž může navrhovatelku zastupovat bez omezení. [17] Řečené platí bez ohledu na to, že Městský soud v Praze při
jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. postupoval v rozporu se
zákonem, a přestože důvodem pro jmenování kolizního opatrovníka měl být střet
konkrétních zájmů navrhovatelky a jejích jednatelů, rozhodl, že kolizní
opatrovník je oprávněn zastupovat navrhovatelku ve všech věcech (při všech
právních jednáních).
Jednatelé navrhovatelky totiž byli oprávněni i nadále
zastupovat navrhovatelku ve věcech, jež nebyly dotčeny jejich konfliktem zájmů,
a jakmile odpadl důvod, pro který byl opatrovník jmenován, byl by závěr o jeho
dalším setrvání ve funkci v rozporu s výše vyloženým účelem právní úpravy
kolizního opatrovníka právnické osoby. II. K zápisu údaje o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., rozsahu
jeho zástupčího oprávnění a data, popř. i důvodů vzniku a zániku jeho funkce,
do obchodního rejstříku. [18] Údaje o jmenování opatrovníka obchodní korporaci, o důvodech, pro
něž byl jmenován, o dni vzniku jeho funkce, o rozsahu jeho zástupčího oprávnění
a o dni a důvodech zániku jeho funkce nepatří mezi povinně zapisované
skutečnosti do obchodního rejstříku (srov. zejména § 25 a § 48 z. v. r.). [19] Nicméně skutečnost, že obchodní korporaci byl jmenován opatrovník
(lhostejno, zda z důvodů uvedených v § 165 odst. 1 či odst. 2 o. z., popř. z
jiných důležitých důvodů podle § 486 o. z.), je významná jak pro dotčenou
obchodní korporaci (jež zápisem této skutečnosti dává najevo, kdo a v jakém
rozsahu je oprávněn ji zastupovat navenek, a případně v jakém rozsahu je
omezeno zástupčí právo členů statutárního orgánu), tak i (ze stejného důvodu)
pro třetí osoby, jež s danou obchodní korporací přicházejí do styku (již proto
má Nejvyšší soud za to, že by de lege ferenda bylo na místě začlenit uvedené
údaje mezi povinně zapisované skutečnosti). [20] Z řečeného se podává, že údaje o jmenování opatrovníka obchodní
korporaci, o dni vzniku jeho funkce, o rozsahu jeho zástupčího oprávnění a o
dni zániku jeho funkce jsou důležitými skutečnostmi, na jejichž zápisu má
dotčená obchodní korporace vždy (bez dalšího) právní zájem v souladu s § 25
odst. 1 písm. k) z. v. r. [resp. s účinností od 1. 1. 2018 § 25 odst. 1 písm. j) téhož zákona]. [21] Za určitých okolností pak může být důležitou skutečností, na jejímž
zápisu do obchodního rejstříku bude mít dotčená obchodní korporace právní
zájem, i údaj o důvodech, pro které byl opatrovník jmenován (tak tomu bude
zpravidla v případě opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., jenž je soudem
jmenován proto, že při určitých právních jednáních nemohou společnost
zastupovat členové statutárního orgánu), a pro které mu zanikla funkce. Okolnosti, z nichž plyne, že jde v konkrétním případě o důležitou skutečnost, a
že na jejím zápise má dotčená obchodní korporace (zapisovaná osoba) právní
zájem, musí tato korporace tvrdit a případně i osvědčit. [22] Lze dodat, že návrh na zápis do obchodního rejstříku podle § 25
odst. 1 písm. k) z. v. r. může podat toliko zapsaná osoba. Jakkoliv opatrovník
jmenovaný podle § 165 odst. 1 o. z. bude vždy bez dalšího oprávněn zapsanou
osobu při podání návrhu zastoupit [§ 487 odst. 1 o. z., § 120 z. v. r. a § 21
odst. 1 písm. a), odst. 2 o. s. ř.], kolizní opatrovník (jmenovaný podle § 165
odst. 2 o. z.) může zapsanou osobu zastoupit pouze v případě, že toto oprávnění
mu přiznává rozhodnutí soudu, jímž byl jmenován (k rozsahu zástupčího oprávnění
kolizního opatrovníka viz výše).
[23] Jelikož důležité skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku k
žádosti zapsané osoby podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. [resp. s účinností
od 1. 1. 2018 podle § 25 odst. 1 písm. j) téhož zákona] nemusí být v obchodním
rejstříku zapsány (jsou tam zapsány jen proto, že o to požádala zapsaná osoba),
může zapsaná osoba kdykoliv požádat o jejich výmaz. Nemusí přitom prokazovat,
že tyto skutečnosti nadále netrvají. [24] Je-li tudíž v obchodním rejstříku zapsán údaj o jmenování
opatrovníka, může zapsaná osoba kdykoliv požádat o jeho výmaz, aniž by musela
dokládat, že funkce opatrovníkovi zanikla. Jinými slovy, záleží-li toliko na
zapsané osobě, zda podá návrh na zápis údaje o jmenování opatrovníka (a
případně dalších údajů k němu se vážících) do obchodního rejstříku, záleží také
toliko na ní, po jakou dobu je ponechá zapsané v obchodním rejstříku. Výjimkou
je situace, kdy se zápis dostane do rozporu se skutečným stavem. [25] Z pouhého výmazu zápisu opatrovníka z obchodního rejstříku tudíž
nelze bez dalšího seznat, zda tomuto opatrovníku zanikla funkce, či zda zapsaná
osoba navrhla jeho výmaz bez ohledu na to, že jeho funkce nadále trvá. Proto i
poté, kdy je zápis opatrovníka z obchodního rejstříku vymazán, je zápis údaje o
dni (a případně i důvodech) zániku funkce opatrovníka (z výše popsaných důvodů)
důležitou skutečností, na jejímž zápisu do obchodního rejstříku má dotčená
obchodní korporace (zapsaná osoba) právní zájem. [26] Závěr odvolacího soudu, na němž spočívá napadené rozhodnutí, tudíž
není správný. Proto Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil. Protože
důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na
usnesení rejstříkového soudu, zrušil dovolací soud i je a věc vrátil
rejstříkovému soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.). [27] Právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný
(§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 3. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu