27 Cdo 3538/2023-382
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele P. K., zastoupeného Mgr. Lukášem Mantičem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Spojů 835/2, PSČ 708 00, za účasti Tělocvičné jednoty Sokol Moravská Ostrava 1, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1918/46, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 00576581, zastoupené Mgr. Michaelou Vašnovskou, advokátkou, se sídlem ve Frýdku-Místku, tř. T. G. Masaryka 1129, PSČ 738 01, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze oddílu vzpírání pobočného spolku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 Cm 236/2019, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 8. 2023, č. j. 5 Cmo 94/2023-362, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
[1] Návrhem doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 30. 4. 2019 se navrhovatel domáhá určení, že „právní jednání členských schůzí oddílu vzpírání Tělocvičné jednoty Sokol Moravská Ostrava 1 (…) z 22. 2. 2016, 21. 2. 2017, 19. 2. 2018 a 31. 1. 2019 jsou absolutně neplatná“.
[2] Usnesením ze dne 4. 10. 2019, č. j. 28 Cm 148/2019-23, soud vyloučil část návrhu, kterou se navrhovatel domáhal „určení neplatnosti právního jednání členské schůze ze dne 31. 1. 2019“, k samostatnému projednání a rozhodnutí.
[3] Ve vyloučené části Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 4. 2023, č. j. 28 Cm 236/2019-237, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[4] Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2023, č. j. 28 Cm 236/2019-342, odmítnuto jako opožděné.
[5] K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[6] Proti rozsudku odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl jako objektivně nepřípustné.
[7] Učinil tak proto, že dovolatel brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, přičemž v těchto věcech podle § 238 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 229 odst. 4 o. s. ř. dovolání není přípustné.
[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 12. 2023
JUDr. Filip Cileček předseda senátu