27 Cdo 3597/2018-397
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem
Cilečkem v právní věci navrhovatelky Z., se sídlem XY, identifikační číslo
osoby XY, za účasti 1) V., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a 2) F.
G., narozeného XY, bytem XY, o jmenování opatrovníka, o žalobě pro zmatečnost
podané V., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 111/2016, o
dovolání V. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, č. j.
5 Cmo 243/2017-259, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
[1] Navrhovatelka se svým návrhem domáhala, aby soud jmenoval V. (dále
jen „spolek“) opatrovníka, a to z důvodu, že jsou „opakovaně zpochybňovány
volby statutárního orgánu spolku, ať už se jedná o volbu paní M. T. nebo pana
L. B.,“ a proto spolek nemůže spravovat své záležitosti a hájit svá práva (k
tomu odkázala na § 486 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
[2] Tomuto návrhu Krajský soud v Brně vyhověl usnesením ze dne 15. 9.
2016, č. j. 50 Cm 111/2016-81, jímž jmenoval opatrovníkem spolku F. G. (výrok
I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) [dále jen „rozhodnutí o jmenování
hmotněprávního opatrovníka“].
[3] Žalobou pro zmatečnost se spolek domáhá, aby soud zrušil rozhodnutí
o jmenování hmotněprávního opatrovníka. S poukazem na § 229 odst. 1 písm. c)
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítá,
že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za spolek jednat (což „muselo vyplývat z
podstaty řízení o jmenování opatrovníka, neboť nebyl-li by zde takový stav,
soud by o jmenování opatrovníka nemohl rozhodnout“), a uvádí, že mu měl být
ustanoven procesní opatrovník, který by v řízení jednal „nestranně a s odbornou
péčí, aby byla co nejvíce chráněna práva všech členů spolku.“
[4] Žalobu pro zmatečnost podal jako zmocněnec spolku A. Z. (dále jen
„advokát“), jemuž za spolek udělil plnou moc (jako předseda statutárního orgánu
spolku) L. B.
[5] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 7. 2017, č. j. 50 Cm
111/2016-133 (dál jen „usnesení soudu prvního stupně“), zrušil rozhodnutí o
jmenování hmotněprávního opatrovníka. Uvedl, že spolku měl být v řízení o
jmenování hmotněprávního opatrovníka ustanoven procesní opatrovník, k čemuž
nedošlo, a proto rozhodnutí o jmenování hmotněprávního opatrovníka trpí
zmatečnostní vadou.
[6] K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31.
10. 2017, č. j. 5 Cmo 243/2017-259, zrušil usnesení soudu prvního stupně,
zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost (první výrok) a rozhodl o nákladech
řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[7] Jednou z podmínek řízení je podle odvolacího soudu „doložení řádné
plné moci jako průkazu zastoupení.“ Vzhledem k tomu, že za spolek udělil
advokátovi plnou moc L. B., který v době udělení plné moci nemohl být předsedou
představenstva spolku, odvolací soud vyzval spolek, aby předložil plnou moc
udělenou advokátovi. K této výzvě spolek uvedl, že L. B. nebyl k 3. 1. 2017
oprávněn za spolek jednat (a tedy ani udělit plnou moc advokátovi), a dodal,
že úkony advokáta neschvaluje.
[8] Odvolací soud konstatoval, že nebyla-li plná moc advokáta doložena a
nedošlo-li ke „zhojení úkonů advokáta učiněných v řízení o žalobě pro
zmatečnost ze strany spolku,“ nepodařilo se nedostatek podmínek řízení
odstranit a řízení zastavil.
[9] Proti usnesení odvolacího soudu podal spolek (zastoupený advokátem)
dovolání. [10] Poté, kdy soud prvního stupně předložil věc dovolacímu soudu,
dovolací soud vrátil spis bez rozhodnutí o dovolání (č. l. 357 a 362) s tím, že
je sporné, kdo je oprávněný za spolek v řízení jednat, neboť podle zápisu z
řádné valné hromady spolku z 28. 12. 2015 (č. l. 300) je předsedou jeho
statutárního orgánu L. B., zatímco ve spolkovém rejstříku je jako předsedkyně
statutárního orgánu zapsána M. T. [11] K tomu dovolací soud dodal, že osobou, která by v řízení mohla
jednat jménem spolku, nemůže být ani F. G. (jako pravomocně jmenovaný
hmotněprávní opatrovník spolku), neboť je - ode dne, kdy soud rozhodl o jeho
jmenování - v projednávané věci sám účastníkem řízení (k tomu viz obdobně
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018). Zájmy
jmenovaného jsou tak – v rámci tohoto řízení – v konfliktu se zájmy spolku
(obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon
680/97, uveřejněné pod číslem 37/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). [12] Usnesením ze dne 15. 8. 2018, č. j. 50 Cm 111/2016-364, Krajský
soud v Brně ustanovil pro řízení o žalobě pro zmatečnost opatrovnicí spolku J. K. (dále jen „procesní opatrovnice“) [výrok I.] a vyzval ji, aby se k dovolání
vyjádřila (výrok II.). [13] Procesní opatrovnice ve vyjádření (č. l. 374) uvedla, že dovolání
nebylo podáno oprávněnou osobou, neboť „nebylo prokázáno“, že byl L. B. 28. 12. 2015 zvolen předsedou statutárního orgánu spolku, a proto za spolek nemohl
udělit plnou moc advokátovi. Proti správnosti usnesení odvolacího soudu
procesní opatrovnice (posuzováno podle obsahu vyjádření) nijak nebrojila. [14] Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu
též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat
proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou
oprávněnou za ni jednat (§ 21 o. s. ř.), je-li tu nebezpečí z prodlení. [15] Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení,
který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může
pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek
podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. [16] Podle § 243b o. s. ř. pro dovolací řízení platí přiměřeně
ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak;
ustanovení § 43, 92, 95 až 99 a 107a o. s. ř. však pro dovolací řízení neplatí. [17] Obecně je nedostatek průkazu oprávnění zastupovat účastníka řízení
nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř.) [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 1996, sp. zn. 2
Cdon 1007/96, nebo ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, uveřejněné
pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
[18] Vzhledem k tomu, že je v poměrech projednávané věci sporné, kdo je
osobou oprávněnou za spolek v řízení jednat, a vzhledem k tomu, že tu je
nebezpečí z prodlení, neboť účelem právní úpravy jmenování (hmotněprávního)
opatrovníka právnické osoby je neprodlené a operativní ustavení osoby, která
bude v právnické osobě vykonávat přiměřeně působnost jejího statutárního orgánu
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 29 Cdo 396/2016,
uveřejněné pod číslem 123/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), spolku
byla ustanovena procesní opatrovnice. Ta však nedostatek průkazu oprávnění
advokáta zastupovat spolek neodstranila a proti správnosti usnesení odvolacího
soudu nijak nebrojila. [19] Jelikož se za této situace nedostatek průkazu oprávnění advokáta
zastupovat spolek nezdařilo odstranit (dovolání bylo podáno osobou, která
nebyla zmocněna za spolek jednat), předseda senátu Nejvyššího soudu (§ 243f
odst. 2 o. s. ř.) dovolací řízení podle § 243b části věty před středníkem o. s. ř. za přiměřeného užití § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
[20] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[21] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30.
9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 11. 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu