27 Cdo 3620/2020-248
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci
navrhovatele K. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Krátkým,
advokátem, se sídlem v Jeseníku, Dukelská 722/14, PSČ 790 01, za účasti C. – N.
se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Lucií
Radkovičovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Břežánecká 758/2, PSČ 158 00, o
vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v
Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 1 Cm 70/2018, o dovolání navrhovatele
proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 2020, č. j. 8 Cmo
77/2020-213, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 2020, č. j. 8 Cmo 77/2020-213,
se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[1] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 11. 2019, č. j. 1 Cm 70/2018-146, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení
valné hromady společnosti C. – N. (nyní C. – N., dále jen „společnost“) ze dne
3. 5. 2018, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce člena představenstva
společnosti (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). [2] Jde již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, když usnesení ze
dne 6. 6. 2019, č. j. 1 Cm 70/2018-97, jímž návrhu vyhověl, Vrchní soud v
Olomouci (k odvolání společnosti) zrušil usnesením ze dne 17. 9. 2019, č. j. 8
Cmo 199/2019-114. [3] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:
1/ Společnost měla dva akcionáře – navrhovatele a M. P. (dále jen „M. P.“). Každý vlastnil 50 % akcií emitovaných společností. 2/ Předseda představenstva M. P. svolal na žádost kvalifikovaného akcionáře M. P. ze dne 17. 4. 2018 valnou hromadu společnosti, do jejího sídla, na den 3. 5. 2018 od 10:00 hod. 3/ Podle pozvánky byly na pořadu jednání valné hromady následující body:
- ad 1 zahájení valné hromady a ověření usnášeníschopnosti valné hromady,
- ad 2 volba orgánů valné hromady,
- ad 3 schválení doplnění smluv o výkon funkce člena představenstva o
článek osobní údaje člena představenstva v bodech 1, 2, 3
- ad 4 závěr valné hromady. 4/ Pořad jednání byl na základě žádosti M. P. jako kvalifikovaného akcionáře
doplněn o bod „odvolání člena představenstva K. S. z důvodu porušení povinnosti
člena představenstva“. 5/ Žádost kvalifikovaného akcionáře M. P. o zařazení tohoto bodu na pořad
jednání valné hromady byla společnosti doručena dne 27. 4. 2018. 6/ O této žádosti se navrhovatel a další členka představenstva dozvěděli až dne
3. 5. 2018 bezprostředně před jednáním valné hromady. Se zařazením tohoto bodu
na pořad jednání valné hromady proto nesouhlasili. 7/ Valné hromady se zúčastnili navrhovatel, M. P., M. R. (třetí členka
představenstva) a L. K. (jako zapisovatel). 8/ Valná hromada přijala usnesení o odvolání navrhovatele z funkce člena
představenstva hlasy akcionáře M. P. s tím, že navrhovatel hlasovací právo
spojené s jeho akciemi nevykonával [§ 426 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném
do 31. 12. 2020, dále jen „z. o. k.“]. 9/ Důvodem pro odvolání z funkce byla v zápisu z valné hromady specifikovaná
jednání, jimiž měl navrhovatel porušit povinnosti při výkonu funkce. 10/ Navrhovatel proti tomuto usnesení valné hromady podal protest, neboť tento
bod byl podle jeho názoru zařazen na pořad jednání v rozporu s § 369 odst. 2
z. o. k., když nebyla dodržena lhůta zde stanovená. Současně z jeho strany
nedošlo k porušení povinností člena představenstva. [4] Soud prvního stupně předně vyšel ze závazného právního názoru,
vysloveného odvolacím soudem v usnesení č. j. 8 Cmo 199/2019-114, podle něhož
zúčastnili-li se jednání valné hromady všichni akcionáři, nelze vyslovit
neplatnost usnesení přijatých na takovém jednání jen proto, že valná hromada
byla svolána v rozporu se zákonem.
Nadto odvolací soud uzavřel, že
kvalifikovaný akcionář může úspěšně žádat o zařazení určité záležitosti na
pořad jednání ve lhůtě kratší než 5 dnů před jednáním valné hromady, neboť
ustanovení § 369 odst. 2 z. o. k. nezakládá omezení, do kdy nejpozději lze
takovou žádost podat. [5] Za situace, kdy byla žádost kvalifikovaného akcionáře společnosti
doručena dne 27. 4. 2018 a druhý akcionář se o návrhu na své odvolání z funkce
člena představenstva dozvěděl nejpozději před jednáním valné hromady, by i v
případě, že by skutečně došlo k procedurálnímu pochybení (při svolání valné
hromady), šlo by o takové pochybení, které by bylo možné podřadit pod
ustanovení § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). [6] Následně soud prvního stupně posuzoval důvody, pro které byl
navrhovatel odvolán z funkce člena představenstva, a dospěl k závěru, že
opodstatňují odvolání navrhovatele z funkce. Deklaroval-li navrhovatel, že se
již nadále nebude aktivně účastnit zajišťování chodu společnosti, a neúčastnil-
li se „faktickým jednáním na chodu společnosti“, porušil povinnosti při výkonu
funkce. [7] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání
obou účastníků usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první
výrok), ve výroku II. změnil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů
odvolacího řízení (třetí výrok).
[8] Odvolací soud, konstatuje, že soud prvního stupně respektoval jeho
závazný právní názor vyslovený v předešlém (kasačním) rozhodnutí, přisvědčil
jeho závěru, podle něhož navrhovatel shora popsaným jednáním porušil povinnosti
při výkonu funkce (když rezignoval na výkon funkce) a důvod pro jeho odvolání
byl dán.
II. Dovolání a vyjádření k němu
[9] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, maje je
za přípustné k řešení (v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud neřešené)
otázky výkladu § 369 z. o. k.
[10] Podle dovolatele musí být doplnění pořadu jednání o bod navržený
kvalifikovaným akcionářem uveřejněno nejpozději 5 dnů přede dnem konání valné
hromady. Odvolací soud naopak dospěl k názoru, že dodatečný bod může být
zařazen na pořad jednání bez splnění požadavku § 369 odst. 2 z. o. k., resp. že
porušení tohoto ustanovení není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení
valné hromady.
[11] V projednávané věci byla valná hromada svolána k žádosti
kvalifikovaného akcionáře M. P. Dne 27. 4. 2018 doručil M. P. společnosti
žádost o doplnění pořadu jednání valné hromady o bod „odvolání navrhovatele z
funkce člena představenstva“, o čemž se zbývající členové představenstva
dozvěděli až v den konání valné hromady. Přesto, že představenstvo odmítlo
zařadit další bod na pořad jednání valné hromady, M. P. tento bod na jednání
valné hromady zařadil.
[12] Dovolatel je přesvědčen, že popsaným způsobem byla porušena jeho
práva, neboť se o zařazení dalšího bodu na pořad jednání dozvěděl až 30 minut
před zahájením jednání valné hromady. Nebyla dodržena ani zkrácená pětidenní
lhůta k uveřejnění doplněné pozvánky.
[13] Dovolatel tak byl zkrácen na svých právech, na čemž nemůže ničeho
změnit ani skutečnost, že se jednání valné hromady zúčastnil. Tím, že o tomto
bodu nevěděl, se nemohl na jednání valné hromady řádně připravit. Navíc, tento
bod neměla valná hromada projednávat i proto, že představenstvo jakožto
kolektivní orgán nerozhodlo o doplnění pořadu jednání.
[14] Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů
nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[15] Společnost považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné, snáší
argumenty na jeho podporu a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
III. Přípustnost dovolání
[16] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku
podle § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen
„o. s. ř.“); dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[17] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k zodpovězení jím
otevřené otázky výkladu § 369 z. o. k., v rozhodovací praxi dovolacího soudu
dosud neřešené.
IV. Důvodnost dovolání
[18] Podle § 369 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020 (pro věc
rozhodném), pokud o to požádá kvalifikovaný akcionář, zařadí představenstvo na
pořad valné hromady jím určenou záležitost za předpokladu, že ke každé ze
záležitostí je navrženo i usnesení nebo je její zařazení odůvodněno (odstavec
první). V případě, že žádost podle odstavce 1 byla doručena po uveřejnění a
rozeslání pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo doplnění pořadu
valné hromady nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání, případně, je-li určen,
před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě, způsobem stanoveným tímto
zákonem a stanovami pro svolání valné hromady (odstavec druhý).
[19] Citované ustanovení provádí v českém právním řádu článek 6 směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. 7. 2007 o výkonu některých
práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (dále jen „směrnice“).
Dopadá (oproti směrnici) nejen na společnosti, jejichž akcie byly přijaty k
obchodování na regulovaném evropském trhu (článek 1 odst. 1 směrnice), ale i na
ostatní akciové společnosti. Kvalifikovaným akcionářům umožňuje, aby dosáhli
zařazení určité záležitosti, spadající do působnosti valné hromady, na pořad
jednání valné hromady. Současně zajišťuje přiměřenou ochranu práv ostatních
akcionářů, souvisejících se svoláním valné hromady a jejím jednáním.
[20] Smyslem a účelem právní úpravy svolání valné hromady akciové
společnosti je zajistit, aby akcionáři mohli realizovat své právo účastnit se
zasedání valné hromady. Zákon proto upravuje jak formu a obsahové náležitosti
pozvánky, tak i lhůtu, v jaké je třeba pozvánku akcionářům oznámit (tak, aby si
mohli vytvořit předpoklady pro účast na jednání valné hromady). Povinností
společnosti (osob, které valnou hromadu svolávají) je učinit vše, co po ní lze
spravedlivě požadovat, aby odpovídající informovanost akcionářů zajistila.
Pozvánka na valnou hromadu musí akcionářům poskytnout dostatečné informace
nezbytné k tomu, aby se dozvěděli nejen, kdy a kde se bude valná hromada konat,
ale (mimo jiné) také, jaké záležitosti bude projednávat (srov. zejména
ustanovení § 407 z. o. k.), aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na
valnou hromadu připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou se
svými akciemi hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na valné
hromadě a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně na valné hromadě
hlasoval, zda budou požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti
či jí ovládaných osob v souladu s § 357 a násl. z. o. k., zda uplatní návrhy či
protinávrhy (§ 361 a násl. z. o. k.), zda podají protesty a jak je odůvodní (§
424 z. o. k.), popř. zda se budou domáhat doplnění pořadu jednání v souladu s §
369 z. o. k. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27
Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek (dále jen „R 9/2020“), odst. 27 a násl., či usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, odst. 23].
[21] Kvalifikovaný akcionář může postupem podle § 369 z. o. k. požádat o
zařazení určité záležitosti na pořad (nejbližšího) jednání valné hromady dříve,
než je jednání valné hromady (v souladu s § 406 z. o. k. a stanovami) svoláno.
V tom případě představenstvo (správní rada) zařadí tuto záležitost na pořad
(nejbližšího) jednání valné hromady, jež bude svolávat (§ 407 z. o. k.).
[22] Je-li již valná hromada svolána, tj. je-li pozvánka v souladu s §
406 z. o. k. a stanovami uveřejněna (rozeslána či jinak komunikována
akcionářům), může se kvalifikovaný akcionář postupem podle § 369 z. o. k.
domáhat toho, aby představenstvo (správní rada) rozšířilo pořad jednání o další
záležitost (na pořad jednání dosud nezařazenou).
[23] Nicméně pokud by tak mohl činit bez jakéhokoliv obsahového a
časového omezení, byl by do značné míry popřen shora popsaný smysl a účel
právní úpravy svolání valné hromady. Ostatní akcionáři by se nemuseli dozvědět
o tom, že na pořad jednání má být zařazena další záležitost, ani o tom, jak
(návrh usnesení) a proč (zdůvodnění) má být v této záležitosti rozhodnuto
[srov. náležitosti pozvánky vypočtené v § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., a
výklad podaný Nejvyšším soudem v R 9/2020]. Proto ustanovení § 369 z. o. k.
klade obsahové požadavky na žádost kvalifikovaného akcionáře a ukládá
představenstvu (správní radě), aby doplnění pořadu valné hromady uveřejnilo
způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady
nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání, případně před rozhodným dnem k
účasti na valné hromadě (je-li určen).
[24] Tím je zajištěno, že ostatní akcionáři budou dopředu (byť s citelně
kratším předstihem, než je tomu ve standardním režimu podle § 406 z. o. k.)
informováni o doplněném pořadu jednání i o tom, zda, a pokud ano, jak a proč má
být v nově zařazené záležitosti rozhodnuto.
[25] Z řečeného se podává, že kvalifikovaný akcionář musí svoji žádost
podle § 369 z. o. k. doručit společnosti natolik včas, aby představenstvo
(správní rada) mohlo rozhodnout o doplnění pořadu jednání valné hromady a
současně aby mohlo zajistit, že akcionáři budou seznámeni s doplněním pořadu
jednání způsobem a ve lhůtě určené ustanovením § 369 odst. 2 z. o. k.
[26] Nedoručí-li kvalifikovaný akcionář svoji žádost s dostatečným
předstihem, umožňujícím zachováním zákonem předvídaného postupu, představenstvo
(správní rada) nemůže jím navrhovanou záležitost doplnit do pořadu jednání již
svolané valné hromady, neboť by tím zasáhlo do práv ostatních akcionářů.
[27] Nezařadí-li představenstvo (správní rada) navrhovanou záležitost na
pořad jednání již svolané valné hromady a neuveřejní-li doplnění pořadu jednání
způsobem a ve lhůtě určené ustanovením § 369 odst. 2 z. o. k., ač kvalifikovaný
akcionář svoji žádost podal včas, nemůže být tato záležitost projednána na již
svolaném jednání valné hromady. Oproti situaci popsané v předchozím odstavci
však jde o porušení práva dotčeného kvalifikovaného akcionáře.
[28] Závěr, podle něhož kvalifikovaný akcionář nemůže své právo požádat
o doplnění pořadu jednání valné hromady kdykoliv (tj. i poté, kdy již nemůže
být doplněný pořad jednání oznámen ostatním akcionářům), bez ohledu na práva
ostatních akcionářů, ostatně plyne i z požadavku článku 6 odst. 3 směrnice,
který do § 369 z. o. k. výslovně promítla novela zákona o obchodních
korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb. (srov. ustanovení § 369 odst. 2 z.
o. k., ve znění účinném od 1. 1. 2021).
[29] Jakkoliv až do posledně uvedeného data zákon lhůtu, v níž může
kvalifikovaný akcionář podat žádost o doplnění pořadu jednání, neurčoval
expressis verbis, plynula tato lhůta z úpravy povinnosti představenstva
(správní rady) uveřejnit doplněný pořad jednání, jakož i ze smyslu a účelu
právní úpravy svolání valné hromady.
[30] Promítnuto do poměrů projednávané věci, jestliže kvalifikovaný
akcionář M. P. nepožádal o doplnění pořadu jednání (o bod „odvolání dovolatele
z funkce člena představenstva“) natolik včas, aby bylo možné dodržet postup
podle § 369 odst. 2 z. o. k., a jestliže navíc představenstvo ani pořad jednání
valné hromady nedoplnilo, nemohla valná hromada společnosti na jednání konaném
dne 3. 5. 2018 rozhodovat o této záležitosti. Usnesení o odvolání dovolatele z
funkce člena představenstva bylo tudíž přijato v rozporu se zákonem.
[31] Na tomto závěru pak ničeho nemění ani skutečnost, že se jednání
valné hromady zúčastnili všichni akcionáři společnosti. Jak se totiž podává z §
411 odst. 2 z. o. k., valná hromada může bez splnění požadavků zákona na její
svolání jednat pouze tehdy, souhlasí-li s tím všichni akcionáři. Podle obsahu
spisu přitom dovolatel takový souhlas neudělil, a naopak proti zařazení tohoto
bodu jednání protestoval.
[32] Jelikož právní posouzení věci co do řešení dovoláním otevřené
otázky není správné (a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl
uplatněn právem), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1
věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu (včetně závislého výroku o
nákladech řízení) zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e
odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.).
[33] Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je v souladu s § 243g odst.
1 o. s. ř. závazný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 1. 2022
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu