Nejvyšší soud Usnesení obchodní

27 Cdo 3688/2017

ze dne 2018-02-20
ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.3688.2017.1

27 Cdo 3688/2017-200

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka

Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci

navrhovatele M. B., zastoupeného JUDr. Evelynou Lojdovou, advokátkou, se sídlem

v Praze 1, Pařížská 67/11, PSČ 110 00, za účasti 1) Harvardského průmyslového

holdingu, a. s. – v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Uhelný trh 414/9, PSČ 110

00, identifikační číslo osoby 44269595, zastoupené JUDr. Lenkou Vančatovou,

advokátkou, se sídlem v Praze 2, Žitná 562/10, PSČ 120 00, 2) Tomko a partneři,

v. o. s., se sídlem v Praze 3, Blodkova 1280/8, PSČ 130 00, identifikační číslo

osoby 01696262, 3) D. M., se sídlem v Praze 8, a 4) Vrchního státního

zastupitelství v Praze, se sídlem v Praze 4, nám. Hrdinů 1300/11, PSČ 140 00, o

jmenování dalších likvidátorů společnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod

sp. zn. 73 Cm 321/2015, o dovolání Z. Č., zastoupeného JUDr. Tomášem Chlostem,

advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Zámecké 574/7, PSČ 140 00, proti usnesení

Vrchního soudu v Praze ze dne 19. prosince 2016, č. j. 7 Cmo 313/2016-167,

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. února 2016, č. j. 73 Cm

321/2015-90, zastavil řízení ve věci odvolání likvidátora prof. Ing. Zdeňka

Častorála, DrSc. (výrok I.), jmenoval dalšími likvidátory Harvardského

průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci (dále jen „společnost“) společnost

Tomko a partneři, v. o. s. a JUDr. Dagmar Mixovou s tím, že likvidátoři

zastupují společnost vždy dva společně (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů

řízení (výrok III.).

Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti v záhlaví označeným

usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II. ve správném

znění a ve výroku III. (první výrok), zamítl návrh na přerušení řízení (druhý

výrok), odmítl odvolání Z. Č., (třetí výrok) a rozhodl o náhradě nákladů

odvolacího řízení (čtvrtý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu prvního a třetího výroku podal Z. Č.,

dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.,

občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).

Jde-li o dovolání v části směřující proti prvnímu výroku napadeného usnesení,

dovolatel v něm otevírá jedinou otázku, a to zda je účastníkem řízení o

jmenování dalších likvidátorů. Tato otázka však nečiní dovolání v rozsahu, v

němž směřuje proti prvnímu výroku napadeného usnesení, přípustným, a to proto,

že na jejím posouzení napadené usnesení v prvním výroku nezávisí. Odvolací soud

totiž první výrok napadeného usnesení založil na závěru, podle něhož vzhledem k

prokázanému rozsahu a složitosti likvidace je namístě jmenovat společnosti

další dva likvidátory s tím, že je vhodné stanovit společné jednání dvou

likvidátorů za společnost, aby případné neshody likvidátorů nad dalším průběhem

likvidace neohrozily její dokončení. Nákladový výrok rozhodnutí soudu prvního

stupně pak potvrdil s odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních

řízeních soudních. Dovolatel tyto závěry odvolacího soudu v dovolání nenapadá.

Na posouzení dovolatelem formulované otázky závisí třetí výrok usnesení

odvolacího soudu, proti němuž však není dovolání podle § 238 odst. 1 písm. e)

o. s. ř. přípustné.

Usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání, je sice usnesením, jímž se

odvolací řízení končí, podle § 229 odst. 4 o. s. ř. je však může účastník

napadnout žalobou pro zmatečnost (k tomu srov. obdobně i důvody usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. 29 NSČR 36/2013, či usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 5331/2015).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3

věta druhá o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017)

se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se

mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 20. února 2018

JUDr. Marek Doležal

předseda

senátu