27 Cdo 395/2024-263
USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci žalobce OSMA – ČR – ORGJ001, pobočného spolku, se sídlem v Kralupech nad Vltavou, Přemyslova 352/20, PSČ 278 01, identifikační číslo osoby 01469100, zastoupeného Mgr. Ing. Jindřichem Hrochem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Bohuslava ze Švamberka 1284/12, PSČ 140 00, proti žalovaným 1) Via Chem Group, a. s., se sídlem v Praze 1, Opletalova 1603/57, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26694590, 2) ČESKÉMU OLEJI, a. s., se sídlem v Praze 6, Vítězné náměstí 576/1, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 25720546, 3) CHALUPE a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 6, Vítězné náměstí 576/1, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 27438058, 4) CAMTOSA a. s. v likvidaci, se sídlem v Českých Budějovicích, Radniční 133/1, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 27293980, 5) Credis Invest B. V., se sídlem v Amsterdamu, Van Beuningenstraat 140, 1051XW, Nizozemské království, registrační číslo osoby 34245967, 6) Mgr. Vladimíru Chládovi, bytem v Praze 4, Velké Kunratické 10, PSČ 148 00, 7) Jozefu Kaánovi, bytem v Liběšicích 196, PSČ 411 46, 8) Ing. Ladislavu Žákovi, bytem v Praze 4, Hrdličkova 2189/12, PSČ 148 00, a 9) Petru Lískovi, bytem v Žitenicích 280, PSČ 411 41, z nichž žalovaní 7) až 9) jsou společně zastoupeni Mgr. Vladimírem Chládem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Ortenovo náměstí 1321/29, PSČ 170 00, o zaplacení 135.800 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 160/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2021, č. j. 7 Cmo 202/2020-183, takto:
I. Dovolací řízení se ve vztahu k žalovaným 3) a 5) zastavuje. II. Dovolání se odmítá. III. Žalobce je povinen zaplatit každému ze žalovaných 7) až 9) na náhradu nákladů dovolacího řízení 5.307 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce. IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 6) na náhradu nákladů dovolacího řízení 75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. V. Žalobce a žalovaní 1) až 5) nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
žalovaných zaniká (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
[3] Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Předchozím usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 3. 2019, č. j. 7 Cmo 255/2017-121, odvolací soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2017, č. j. 79 Cm 160/2013-92, kterým soud prvního stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[4] Proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 16. 11. 2021 dovolání.
I. Dovolací řízení ve vztahu k žalovaným 3) a 5)
[5] Nejvyšší soud v dovolacím řízení podle § 243b, § 103 a § 104 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení); jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, dovolací řízení zastaví.
[6] V průběhu dovolacího řízení, a to ke dni 2. 5. 2024, byla žalovaná 3) vymazána z obchodního rejstříku postupem podle § 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.
[7] Rovněž byla, dle informací dostupných Nejvyššímu soudu, v průběhu dovolacího řízení bez právního nástupce vymazána žalovaná 5) z obchodního rejstříku vedeného Obchodní komorou v Nizozemském království.
[8] Vzhledem k tomu, že žalované 3) a 5) výmazem z příslušných obchodních rejstříků ztratily právní osobnost (§ 118 a § 185 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a spolu s ní též způsobilost být účastnicemi řízení (§ 19 o. s. ř.) a povaha věci neumožňuje soudu v řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243b a § 107 odst. 5 o. s. ř. ve vztahu k žalovaným 3) a 5) zastavil.
II. Dovolací řízení ve vztahu k žalovaným 1), 2), 4), 6) až 9)
[9] Nejvyšší soud ve vztahu k žalovaným 1), 2), 4), 6) až 9) dovolání žalobce odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení rozsahu, v jakém napadá rozhodnutí odvolacího soudu, a důvodu dovolání za současného splnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 o. s. ř. (srov. § 241a odst. 2 a 5 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
[10] Podle § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
[11] Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.
[12] Podle § 241 odst. 4 o. s. ř. dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
[13] Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst.
4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
[14] Podle § 241a odst. 5 o. s. ř. k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241, se nepřihlíží.
[15] Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v § 241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví.
[16] Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že povinné zastoupení dovolatele je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno věcně rozhodnout. Jak vyplývá z § 241 odst. 4 o. s. ř., požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to, že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem. Dovolání, ve kterém není kvalifikovaným zástupcem dovolatele vymezeno, v jakém rozsahu je rozhodnutí odvolacího soudu napadeno, a ve kterém není uveden dovolací důvod, byť bylo podáno včas, je vadné.
Tuto vadu lze zhojit v průběhu trvání lhůty k dovolání, příp. v dodatečné lhůtě poskytnuté dovolateli soudem ke splnění podmínky povinného zastoupení, příp. v dvouměsíční lhůtě počínající právní mocí usnesení, kterým bylo soudem rozhodnuto o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce z řad advokátů (viz § 241b odst. 3 o. s. ř.). K jakýmkoli následným doplněním dovolání uskutečněným po uplynutí těchto lhůt nelze přihlédnout (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 26 Cdo 661/2020, ze dne 4.
4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 268/2017, či ze dne 16. 8. 2018, sp. zn. 32 Cdo 5292/2016).
[17] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srovnej např. závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16).
[18] V poměrech projednávané věci podal dovolatel (nezastoupen advokátem) dne 16. 11. 2021 k poštovní přepravě včasné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu společně s žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 4. 2022, č. j. 79 Cm 160/2013-212, které nabylo právní moci dne 1. 6. 2022, žádosti dovolatele o ustanovení zástupce nevyhověl, neboť dovolatel přes výzvu soudu nedoložil informace o svých majetkových poměrech, a nesplnil tak podmínku pro ustanovení zástupce.
Soud prvního stupně následně vyzval dovolatele usnesením ze dne 9. 6. 2022, č. j. 79 Cm 160/2013-217, doručeným dovolateli dne 15. 5. 2022 vyvěšením na úřední desce soudu, ke zvolení advokáta a k sepisu dovolání zvoleným advokátem ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení s tím, že jinak dovolací řízení zastaví. Na tuto výzvu dovolatel v určené lhůtě nereagoval. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 8. 8. 2022, č. j. 79 Cm 160/2013-220, dovolací řízení podle § 241b odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
[19] K odvolání dovolatele poté, kdy advokát Mgr. Ing. Jindřich Hroch dne 15. 11. 2022 doložil soudu prvního stupně plnou moc k zastupování dovolatele v dovolacím řízení a podáními ze dne 15. 11. 2022 a ze dne 14. 12. 2022 doplnil dovolání o zákonem požadované náležitosti, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. 7. 2023, č. j. 6 Cmo 161/2022-239, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se dovolací řízení nezastavuje, neboť podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení advokátem byla po vydání usnesení soudu prvního stupně (dodatečně) splněna.
[20] Bez ohledu na uvedené Nejvyšší soud uvádí, že náležitosti dovolání uvedené v § 241a odst. 5 o. s. ř. byly advokátem dovolatele doplněny až 15. 11. 2022, tedy po marném uplynutí lhůt uvedených v § 241b odst. 3 o. s. ř. K obsahu podání ze dne 15. 11. 2022 a ze dne 14. 12. 2022 tudíž Nejvyšší soud nemohl přihlížet.
[21] O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1), 2), 4) 6) až 9) bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.
[22] Žalovaným 1), 2) a 4) žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
[23] Náklady každého ze žalovaných 7) až 9) sestávají z odměny jejich zástupce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 18. 12. 2023) podle § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 6.540 Kč snížené o 20 % podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 5.232 Kč, a z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 75 Kč (společné podání čtyř žalovaných, proto z paušální částky 300 připadá na každého z nich 75 Kč). Celkové náklady každého ze žalovaných 7) až 9) tak činí 5.307 Kč.
[24] Žalovaný 6) nebyl v řízení zastoupen advokátem, proto mu podle § 151 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada v paušální výši 75 Kč (jedna čtvrtina z paušální částky 300 Kč).
[25] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 3) a 5) se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když dovolací řízení bylo ve vztahu k žalovaným 3) a 5) zastaveno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu.