ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobců
a) NARGAM, S. A., se sídlem Ctra. D´Esplugues, 120-122, 08940 Cornella
(Barcelona), Španělské království, a b) MIOR, S. L., se sídlem Ronda general
Mitre 147, Barcelona, Španělské království, obou zastoupených Mgr. Petrem
Mikeštíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Novotného lávka 200/5, PSČ 110 00,
proti žalovanému J. H., se sídlem XY, zastoupenému Mgr. Bc. Janem Spáčilem,
LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Italská 2581/67, PSČ 120 00, o uložení
povinnosti vyhotovit a zaslat zápisy z valných hromad, vedené u Obvodního soudu
pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 91/2015, o dovolání žalobců proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2018, č. j. 17 Co 107/2018-354, takto:
I. V rozsahu, v němž směřuje proti druhému výroku rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 31. 5. 2018, č. j. 17 Co 107/2018-354, se dovolání odmítá.
II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
[1] Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 16. 11. 2017, č. j. 22 C
91/2015-326, uložil žalovanému povinnost vyhotovit a zaslat žalobcům zápisy z
valných hromad společnosti NARGAM, s. r. o., identifikační číslo osoby 27091589
(dále též jen „společnost“), konaných dne 5. 11. 2014 a 12. 2. 2015 (výrok I.),
a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). [2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1/ Oba žalobci jsou společníky společnosti NARGAM, s. r. o. 2/ Dne 5. 11. 2014 se konalo zasedání valné hromady společnosti, na němž
byl žalovaný zvolen zapisovatelem. Průběh valné hromady osvědčil notář Mgr. Jiří Šindelář v notářském zápisu č. Nz 465/2014, N 512/2014. Notářský zápis byl
zaslán žalobcům dne 24. 3. 2015. 3/ Dne 12. 2. 2015 se konalo další zasedání valné hromady společnosti,
na němž byl žalovaný zvolen zapisovatelem. Průběh valné hromady osvědčil notář
Mgr. Jiří Šindelář v notářském zápisu č. Nz 30/2015, N 35/2015. Notářský zápis
byl zaslán žalobcům dne 20. 5. 2015, resp. 21. 5. 2015. [3] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný
doposud nevyhotovil a nezaslal žalobcům zápisy z valných hromad, na kterých byl
zvolen zapisovatelem, tj. nesplnil povinnosti uložené mu ustanovením § 188
odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o
obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“]. Notářské zápisy, které o průběhu
valných hromad pořídil notář, žalovaného těchto povinností nezbavují, neboť
tyto zápisy neobsahují všechny náležitosti vyžadované § 188 odst. 2 z. o. k. (podpisy zapisovatele a předsedy valné hromady). [4] Námitku žalovaného o nedostatku jeho pasivní věcné legitimace
shledal soud prvního stupně nedůvodnou. Povinnost vyhotovit zápis z valné
hromady a zaslat jej společníkům zákon ukládá zapisovateli (§ 188 odst. 3 z. o. k.). Bez právního významu je podle soudu taktéž argumentace žalovaného, podle
níž i dříve byly z valných hromad pořizovány toliko notářské zápisy. [5] Městský soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 31. 5. 2018, č. j. 17 Co 107/2018-354, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že
žalobu zamítl (první výrok), a uložil žalobcům zaplatit žalovanému na náhradě
nákladů řízení před soudy obou stupňů 17.068 Kč (druhý výrok). [6] Odvolací soud sice přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, podle
něhož je žalovaný ve sporu pasivně věcně legitimován, žalobu však shledal
nedůvodnou. [7] Poukazuje na komentářovou literaturu (Pokorná, J. in Lasák, J.,
Pokorná, J., Čáp, Z., Doležil, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1000), odvolací soud vysvětlil, že
zápis z jednání valné hromady představuje významný důkazní prostředek
zachycující průběh jednání valné hromady a vypovídající o tom, zda byla
dodržena pravidla pro schopnost valné hromady přijímat rozhodnutí, jakož i
pravidla hlasování. Notářský zápis o průběhu valné hromady podle § 77 zákona č.
358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), může být pořízen
„pro případ zvýšené jistoty o obsahu valné hromady, tak jako v tomto případě
bylo po řadu let obchodní zvyklostí u valných hromad společnosti, což žalobci
odůvodňovali neshodami společníků“. [8] Byl-li o průběhu obou valných hromad pořízen notářský zápis podle §
77 notářského řádu a byl-li tento zápis zaslán oběma žalobcům, je podle
odvolacího soudu „proti smyslu zákona požadovat ještě po žalovaném, aby si
dělal poznámky a vyhotovil další zápis kopírující fakticky zápis pořízený
notářem“. Na uvedeném ničeho nemění ani absence podpisů předsedy valné hromady
a zapisovatele na notářském zápisu.
[9] Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalobci (společné)
dovolání, majíce je za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), k řešení (v judikatuře Nejvyššího
soudu dosud neřešené) otázky, zda pořízení notářského zápisu osvědčujícího
průběh valné hromady (podle § 77 notářského řádu) nahrazuje povinnost zvoleného
zapisovatele vyhotovit zápis z jednání valné hromady a tento zápis zaslat
společníkům podle § 188 odst. 3 z. o. k. [10] Podle přesvědčení dovolatelů je (zvolený) zapisovatel povinen
vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jej ve lhůtě určené § 188
odst. 3 z. o. k. společníkům bez ohledu na to, zda byl průběh valné hromady
osvědčen notářským zápisem podle § 77 notářského řádu. [11] Odvolací soud podle dovolatelů nevzal v potaz význam zápisu z valné
hromady, jímž je „zájem společníků na včasné informace o aktuálním dění ve
společnosti, aby na něj mohli adekvátně a v případě potřeby též rychle reagovat
s využitím preventivních právních prostředků“. Byly-li notářské zápisy o
průběhu valných hromad zaslány společníkům tři, resp. čtyři měsíce po jejich
ukončení, k naplnění tohoto účelu zápisu nemohlo dojít. Dovolatelům přitom v
důsledku pozdního doručení notářských zápisu vznikla škoda, což odvolací soud
zcela pominul. [12] Dovolatelé dále mají dovolání za přípustné k řešení (v judikatuře
Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky procesního práva a to zda jsou žalobci
povinni s ohledem na okolnosti projednávané věci hradit žalovanému náklady
tohoto řízení. [13] V rozsahu, ve kterém směřuje proti druhému výroku napadeného
rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů,
není dovolání objektivně přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. Proto
Nejvyšší soud dovolání v tomto rozsahu odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.), aniž
se zabýval otázkou procesního práva uvedenou v předešlém odstavci. [14] Ve zbývajícím rozsahu je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. k
řešení jím otevřené otázky výkladu § 188 odst. 3 z. o. k., v judikatuře
Nejvyššího soudu dosud neřešené. [15] Podle § 188 z. o. k. valná hromada zvolí svého předsedu a
zapisovatele; do doby zvolení předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl,
řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej
svolavatel valné hromady (první odstavec). Přítomné společníky zapíše
společnost do listiny přítomných s uvedením jména a sídla nebo bydliště
společníka, popřípadě i jména a bydliště nebo sídla jeho zástupce a počtu
hlasů, se kterými tento společník na valné hromadě nakládá. Ustanovení § 413
odst. 2 a 3 se použije obdobně (druhý odstavec). Zapisovatel vyhotoví zápis z
jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení a bez zbytečného
odkladu ho na náklady společnosti zašle všem společníkům; zápis podepisuje
předseda valné hromady nebo svolavatel, nebyl-li předseda zvolen, a zapisovatel
(třetí odstavec). [16] Podle § 189 z. o. k.
zápis obsahuje
a) firmu a sídlo společnosti,
b) místo a dobu konání valné hromady,
c) jméno předsedy nebo svolavatele a zapisovatele,
d) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledků hlasování,
e) případná odmítnutí jednatele poskytnout informace podle § 156 a
f) obsah protestu společníka, jednatele, popřípadě člena dozorčí rady, je-li
zřízena, týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to protestující na
valné hromadě požádá (odstavec první)
K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných
(odstavec druhý). [17] Podle § 77 notářského řádu notář osvědčí průběh valných hromad v
notářském zápisu, v němž uvede místo a dobu konání valné hromady, zaznamená
přijatá usnesení a z průběhu valné hromady vše, co je důležité pro posouzení
řádného postupu jednání (první odstavec). Notář může vyzvat předsedu valné
hromady a nejvýše další dvě zúčastněné osoby, aby notářský zápis podepsali. Totožnost účastníků valné hromady nemusí být zjišťována (druhý odstavec). [18] Účelem zápisu z jednání (zasedání) valné hromady je zachytit v
písemné formě průběh jednání valné hromady, tj. vše důležité pro posouzení, zda
jednání valné hromady proběhlo řádně (v souladu se zákonem a společenskou
smlouvou), jaká usnesení valná hromada přijala a zda tato usnesení byla přijata
v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (zejména jde-li o jejich obsah,
usnášeníschopnost valné hromady a potřebný počet hlasů odevzdaných pro přijetí
návrhu usnesení). Společnosti a jejich společníkům zápisy z jednání valné
hromady umožňují zachovat si přehled o přijatých usneseních, jakož i o
okolnostech jejich přijetí, a v případě neshod či sporů představují (jak
správně zdůraznil odvolací soud) významný důkazní prostředek o tom, kdy a jaká
usnesení valná hromada společnosti přijala a za jakých okolností se tak stalo. [19] Jakkoliv případné nedostatky zápisu z jednání valné hromady či
dokonce jeho nevyhotovení zpravidla samy o sobě neodůvodňují vyslovení
neplatnosti usnesení valné hromady v řízení podle § 191 z. o. k., mohou – v
důsledku možných potíží s prokázáním skutečností významných pro posouzení
platnosti přijatých usnesení – k vyslovení neplatnosti těchto usnesení vést
(srov. v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rozsudek Nejvyššího
soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 41/2002, uveřejněný pod číslem 25/2004
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne
27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 585/2010). V krajním případě (při nedostatku jiných
důkazních prostředků) může absence zápisu z jednání valné hromady vést k tomu,
že nebude možné prokázat, zda, kdy a jaká usnesení valná hromada přijala. [20] Společníci mají právo na to, aby společnost zápis nejen vyhotovila,
ale taktéž aby jej zaslala každému z nich na adresu uvedenou v seznamu
společníků (§ 139 z. o. k.) ve lhůtě určené ustanovením § 188 odst. 3 z. o. k. Ve společenské smlouvě se společníci mohou od pravidla určeného ustanovením §
188 odst. 3 z. o. k. odchýlit. Mohou si takto např.
sjednat odlišnou lhůtu k
zaslání zápisu, dohodnout se, že zápisy budou zasílány elektronicky či pouze
umístěny na webové stránky společnosti (srov. v poměrech akciové společnosti §
425 odst. 1 z. o. k.) apod. [21] Zasílání zápisu z jednání valné hromady usnadňuje společníkům výkon
jejich práv a ochranu jejich oprávněných zájmů. Mají-li k dispozici zápis z
jednání valné hromady, mohou snáze podat návrh na vyslovení neplatnosti
usnesení valné hromady dle § 191 z. o. k., uplatnit abandonní právo dle § 164,
§ 202 či § 207 odst. 3 z. o. k., domáhat se vyplacení podílu na zisku či jiných
vlastních zdrojích dle § 161 z. o. k. atd. [22] Neurčuje-li zákon jinak, společnost není povinna zajistit, aby
jednání valné hromady bylo osvědčeno notářem a aby notář sepsal (k její
žádosti) notářský zápis dle § 77 notářského řádu. Nicméně sepíše-li notář k
žádosti společnosti o průběhu jednání valné hromady notářský zápis dle § 77
notářského řádu, a je-li tento notářský zápis doručen společníkům způsobem a ve
lhůtě určené § 188 odst. 3 z. o. k. (popř. společenskou smlouvou), je účel
právní úpravy zápisu z jednání valné hromady naplněn. [23] S ohledem na požadavky ustanovení § 77 notářského řádu totiž
notářský zápis osvědčující průběh jednání valné hromady obsahuje všechny
náležitosti vyžadované pro (prostý) zápis ustanovením § 189 odst. 1 z. o. k. Vyhotovení prostého zápisu z jednání valné hromady by bylo tudíž nadbytečné. [24] Navíc, vzhledem k tomu, že notářský zápis je (na rozdíl od prostého
zápisu dle § 188 odst. 3 a § 189 odst. 1 z. o. k.) veřejnou listinou [srov. §
567 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 6
notářského řádu], poskytuje společnosti i společníkům vyšší míru právní
jistoty, resp. ochrany jejich práv a oprávněných zájmů (srov. § 568 o. z.). [25] Jinými slovy, zajistí-li společnost dobrovolně (aniž by jí to
ukládal zákon či společenská smlouva) osvědčení průběhu jednání valné hromady
notářským zápisem dle § 77 notářského řádu a doručí-li tento notářský zápis
společníkům v souladu s § 188 odst. 3 z. o. k. (popř. v souladu s odchylnou
úpravou ve společenské smlouvě), poskytne společníkům více, než jí ukládá zákon
či společenská smlouva. Prostý zápis z jednání valné hromady dle § 188 odst. 3
a § 189 odst. 1 z. o. k. již není nutné vyhotovit. [26] Na výše řečeném pak ničeho nemění ani skutečnost, že notářský zápis
nebyl podepsán (ač by takto podepsán být mohl) předsedou valné hromady (popř. svolavatelem) a zapisovatelem. Svým podpisem na (prostém) zápisu totiž uvedené
osoby toliko stvrzují, že obsah zápisu odpovídá skutečnému průběhu jednání
valné hromady, a že daná listina je zápisem z jednání valné hromady. Tuto
funkci v případě notářského zápisu plní notář jakožto osoba, již stát pověřil
(mimo jiné) sepisováním veřejných listin (§ 2 notářského řádu). S ohledem na
osobu notáře a povahu jím vyhotoveného notářského zápisu jakožto veřejné
listiny je účel požadavku na podpis (prostého) zápisu z jednání valné hromady
více než naplněn. [27] Dovolatelům lze přisvědčit, že neodchyluje-li se společenská
smlouva od § 188 odst. 3 z. o. k.
a zaslala-li jim společnost notářské zápisy
osvědčující průběh jednání valné hromady po uplynutí lhůty určené tímto
ustanovením, porušila jejich právo na včasné zaslání zápisu z jednání valné
hromady. Nápravy tohoto porušení se však dovolatelé nedomůžou tím, že budou
požadovat opětovné splnění této povinnosti. [28] Zbývá dodat, že povinnost vyhotovit zápis z jednání valné hromady a
zaslat jej řádně a včas společníkům svědčí společnosti. Určuje-li zákon, že tak
má učinit zapisovatel, upravuje toliko otázku, která osoba tak (v zastoupení
společnosti) činí. Jinak řečeno, zapisovatel vyhotovuje zápis a zasílá jej
společníkům jako (zákonný) zástupce společnosti. [29] Obdobně například zákon sice výslovně upravuje, kdo je oprávněn
svolat valnou hromadu společnosti (srov. § 181 odst. 1, § 182, § 183, a § 187
z. o. k.), nicméně pozvánka na valnou hromadu je právním jednáním společnosti,
jež za společnost činí k tomu oprávněná osoba (jako její zástupce). To, že jde
o právní jednání společnosti, ostatně potvrzuje výslovně § 193 odst. 2 z. o. k., jenž přičítá povinnost svolat valnou hromadu v souladu se zákonem a
společenskou smlouvou společnosti. [30] Nesplní-li společnost povinnost vyhotovit zápis a zaslat jej
společníkům ve lhůtě uložené jí zákonem v souladu s § 188 odst. 3 z. o. k. (popř. v souladu s ujednáním obsaženým ve společenské smlouvě), mohou se
společníci domáhat jejího splnění žalobou podanou proti společnosti. Jde o
řízení podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř., v němž v prvním stupni rozhodují
krajské soudy. [31] Závěr odvolacího soudu, podle něhož je v řízení pasivně věcně
legitimován zapisovatel zvolený valnou hromadou, tudíž není správný. Nicméně
toto pochybení se nijak neprojevilo na výsledku řízení. [32] Jelikož dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř. není dán,
Nejvyšší soud, který neshledal ani vady řízení, k nimž u přípustného dovolání
přihlíží v souladu s § 242 odst. 3 o. s. ř., dovolání žalobců zamítl podle §
243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.
[33] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst.
3, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobců bylo částečně
odmítnuto, částečně zamítnuto a žalovanému podle obsahu spisu náklady
dovolacího řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 3. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu