Nejvyšší soud Usnesení občanské

27 Cdo 4671/2018

ze dne 2019-12-18
ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.4671.2018.1

27 Cdo 4671/2018-153

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra

Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce

B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému České republice - Ministerstvu

spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 10, identifikační

číslo osoby 00025429, o zaplacení 2.000.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro

zmatečnost a na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Městského soudu v

Praze ze dne 24. 5. 2017, č. j. 54 Co 468/2016-114, ve spojení s rozsudkem

Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 5. 2016, č. j. 22 C 71/2013-88, vedené u

Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 71/2013, o dovolání žalobce proti

usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2018, č. j. 54 Co 271/2018-148,

Dovolání se odmítá.

[1] Rozsudkem ze dne 24. 5. 2017, č. j. 54 Co 468/2016-114, rozhodl

Městský soud v Praze tak, že se rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27.

5. 2015 (správně 27. 5. 2016), č. j. 22 C 71/2013-88, ve výrocích I. a II. co

do částky 9.925.000 Kč ruší a řízení se v tomto rozsahu zastavuje, co do částky

75.000 Kč se potvrzuje (výrok I.), a dále uložil žalobci povinnost zaplatit

žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 900 Kč do 3 dnů od

právní moci rozsudku (výrok II.).

[2] Obě označená rozhodnutí žalobce napadl dne 14. 7. 2017 žalobami pro

obnovu řízení a pro zmatečnost podle § 228 a 229 o. s. ř., které posléze dne

24. 4. 2018 doplnil podáním, v němž požádal o ustanovení zástupce a o

osvobození od soudních poplatků.

[3] Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 19. 6. 2018, č. j. 22 C

71/2013-144, žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal a jeho žádost o

ustanovení zástupce zamítl. Městský soud v Praze k odvolání žalobce usnesením

ze dne 24. 8. 2018, č. j. 54 Co 271/2018-148, rozhodnutí soudu prvního stupně

potvrdil.

[4] Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež

Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. i) a

j) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aniž

přezkoumával splnění podmínky povinného zastoupení (§ 241b odst. 2 část věty za

středníkem o. s. ř.).

[5] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když

rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení

nebylo již dříve skončeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 12. 2019

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu