Nejvyšší soud Usnesení obchodní

27 Cdo 481/2019

ze dne 2020-01-30
ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.481.2019.1

27 Cdo 481/2019-140

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa

Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci

navrhovatele A. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Lukášem

Zscherpem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, za

účasti M E T A L a. s., se sídlem v Plzni, Na Roudné 443/18, PSČ 301 00,

identifikační číslo osoby 00478326, zastoupené JUDr. Ivanou Čadkovou,

advokátkou, se sídlem v Plzni, Modřínová 2436/2, PSČ 326 00, o vyslovení

neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp.

zn. 44 Cm 159/2015, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v

Praze ze dne 30. 8. 2018, č. j. 7 Cmo 201/2016-115, takto:

I. Dovolání proti té části prvního výroku usnesení Vrchního soudu v

Praze ze dne 30. 8. 2018, č. j. 7 Cmo 201/2016-115, kterou bylo potvrzeno

usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2016, č. j. 44 Cm 159/2015-89, v

rozsahu zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení o schválení zástavní

smlouvy přijatého pod bodem 3) pořadu jednání valné hromady společnosti M E T A

L a. s. konané dne 6. 5. 2015, se odmítá.

II. Dovolání se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

2015 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

1/ Dne 6. 5. 2015 se konala valná hromada společnosti (dále jen „valná

hromada“), které se navrhovatel, jako akcionář společnosti, účastnil v

zastoupení F. Č.

2/ Pořad jednání valné hromady byl následující: pod body 1) a 2) zvolila

valná hromada své orgány a přijala jednací řád. Pod bodem 3) byla schválena

zástavní smlouva k pozemkům k zajištění závazku zaplatit kupní cenu při

uzavírání smlouvy na odkup akcií, pod bodem 4) byla projednána výroční zpráva

za rok 2014, pod bodem 5) byla schválena účetní závěrka za rok 2014, pod bodem

6) byl projednán návrh na rozdělení zisku za rok 2014 a pod bodem 7) byl

schválen auditor pro účetní rok 2015.

3/ Pozvánka na valnou hromadu obsahovala zdůvodnění schválení zástavní

smlouvy, výroční zprávu, účetní závěrku, zdůvodnění navrhovaného rozdělení

zisku a zdůvodnění schválení auditora.

4/ Dozorčí rada společnosti se k usnesením navrženým představenstvem k

přijetí na valné hromadě písemně vyjádřila tak, že doporučila vzít na vědomí

výroční zprávu společnosti, schválit předloženou účetní závěrku i rozdělení

zisku za rok 2014 a vyslovila souhlas s navrženým auditorem.

5/ Všechna usnesení pořadu jednání valné hromady byla na jednání valné

hromady přijata.

6/ Proti usnesení pod bodem 3) podal zástupce navrhovatele protest z

důvodu, že usnesení nebylo osvědčeno veřejnou listinou. 7/ Navrhovatel podal návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení

přijatých na valné hromadě společnosti z důvodů, že usnesení o schválení

zástavní smlouvy nebylo osvědčeno notářským zápisem, valné hromady se

nezúčastnili členové dozorčí rady a že akcionářům nebyla poskytnuta vysvětlení

a požadované informace. [3] Na takto ustaveném skutkovém základu soud prvního stupně ve vztahu k

usnesení přijatému pod bodem 3) uvedl, že „větší část kupní ceny ve výši

1.500.000 Kč byla již uhrazena v souvislosti s podpisem smlouvy a k doplacení

zbývá 592.500 Kč.“ Soud uzavřel, že „změna stanov a změna výše kapitálu

týkající se tohoto rozsahu nepředpokládá schválení dvoutřetinovou většinou a

ještě osvědčení notářem“ ve smyslu § 416 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb.,

zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích,

dále jen „z. o. k.“), a proto není přijaté usnesení neplatné. [4] V otázce platnosti usnesení přijatých pod body 4), 5), 6) a 7) soud

dospěl k závěru, že nepřítomnost členů dozorčí rady na valné hromadě

nezpůsobuje neplatnost přijatých usnesení, neboť takový důsledek ze zákona

nevyplývá. Nadto se dozorčí rada k jednotlivým bodům pořadu jednání písemně

vyjádřila a s obsahem tohoto vyjádření byli akcionáři na valné hromadě

seznámeni. [5] Tvrzení navrhovatele týkající se údajného porušení akcionářských

práv na valné hromadě, spočívajícího v neposkytnutí informací, soud neshledal

důvodným, neboť pozvánka na valnou hromadu obsahovala v příloze i návrhy

usnesení se zdůvodněním a navrhovatel tak mohl využít svého práva podle § 357

odst. 2 z. o. k. a požádat o písemné vyjádření před konáním valné hromady. [6] K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným

usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. „ve správném

znění“ tak, že zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých pod

body 3), 4), 5), 6) a 7) pořadu jednání valné hromady, potvrdil usnesení soudu

prvního stupně ve výroku II. (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů

odvolacího řízení (druhý výrok). [7] Odvolací soud předně uvedl, že soud prvního stupně rozhodl v

projednávané věci tak, že zamítl návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení

přijatých na valné hromadě, ačkoliv z obsahu návrhu na zahájení řízení, z

důvodů rozhodnutí soudu prvního stupně i z podaného odvolání vyplývá, že se

navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti toliko usnesení přijatých pod body 3),

4), 5), 6) a 7). Odvolací soud konstatoval, že předmětem řízení je vyslovení

neplatnosti pouze právě zmíněných usnesení valné hromady.

[8] Vycházeje ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, odvolací soud

částečně zopakoval dokazování a vyšel dále z toho, že:

1/ Proti usnesení přijatému pod bodem 3) pořadu jednání valné hromady

podal zástupce navrhovatele podle zápisu protest ve znění: „Usnesení nebylo

osvědčeno veřejnou listinou a akcionáři nebyla poskytnuta náležitá vysvětlení a

informace.“

2/ Proti usnesení přijatému pod bodem 4) pořadu jednání valné hromady

zástupce navrhovatele podle zápisu podal protest ve znění: „Nepřítomnost členů

dozorčí rady a akcionáři nebyla poskytnuta náležitá vysvětlení a informace.“

3/ Proti usnesením přijatými pod body 5), 6) a 7) zástupce navrhovatele

podle zápisu podal protesty ve znění: „Nepřítomnost členů dozorčí rady.“

[9] S odkazem na takto doplněný skutkový základ odvolací soud uvedl, že

k závěru o platnosti usnesení přijatého pod bodem 3) – který soud prvního

stupně opřel toliko o ustanovení § 416 odst. 1 a 2 z. o. k. – je nezbytné

zabývat se i tím, zda v případě schválení zástavní smlouvy nešlo o zastavení

části závodu ve smyslu § 421 odst. 2 písm. m) z. o. k., tedy zda se nevyžaduje,

aby bylo usnesení valné hromady osvědčeno veřejnou listinou ve smyslu § 416

odst. 2 z. o. k. [10] Odvolací soud konstatoval, že pozemky, k nimž bylo v projednávané

věci zřízeno zástavní právo, nejsou částí závodu, neboť nemají povahu

organizovaného souboru jmění. Soud uzavřel, že v případě usnesení pod bodem 3)

pořadu jednání nejde o rozhodnutí valné hromady o schválení či zastavení části

závodu ve smyslu § 421 odst. 2 písm. m) z. o. k., vyžadující ověření veřejnou

listinou. [11] Odvolací soud přitakal i názoru soudu prvního stupně, podle něhož

představenstvo na jednání valné hromady zodpovědělo otázky zástupce

navrhovatele a ve spojení se zástavní smlouvou, kterou měl k dispozici předem,

a zprávou představenstva, která byla na jednání přečtena, měl navrhovatel

dostatečné informace pro hlasování o návrhu usnesení pod bodem 3). [12] K namítané neplatnosti usnesení přijatého pod bodem 4), kterým

valná hromada projednala a vzala na vědomí výroční zprávu za rok 2014, odvolací

soud konstatoval, že zmíněné rozhodnutí má pouze deklaratorní charakter,

nezakládá žádná práva nebo povinnosti akcionáře nebo třetích stran, ani

nekonstituuje určitý stav. Soud uzavřel, že „z povahy věci je přezkum platnosti

či neplatnosti tohoto usnesení postupem podle § 258 zákona č. 40/1964 Sb.,

občanského zákoníku (dále jen ‚o. z.‘), ve spojení s § 428 z. o. k. soudem

vyloučen,“ a proto se nezabýval tvrzenými důvody neplatnosti usnesení. [13] Ve vztahu k usnesením přijatým na valné hromadě pod body 5), 6) a

7), jež měla být neplatná pro nepřítomnost členů dozorčí rady na jednání valné

hromady, odvolací soud dovodil, že z § 449 z. o. k. nevyplývá povinnost členů

dozorčí rady účastnit se vždy valné hromady tak, jak ji ukládá členům

představenstva § 402 odst. 3 z. o. k. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze

dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3009/2007, odvolací soud uzavřel, že „porušení

povinnosti účastnit se jednání valné hromady členy dozorčí rady, tj.

porušení

povinnosti plynoucí z jejich funkce nemůže být samo o sobě důvodem neplatnosti

přijatých usnesení.“

[14] Odvolací soud dodal, že navrhovatel vznesl ve vztahu k usnesením

5), 6) a 7) protest toliko z důvodu nepřítomnosti členů dozorčí rady. Důvodem

pro vyslovení neplatnosti citovaných usnesení nemůže být proto ani tvrzení

navrhovatele, že byla porušena jeho práva akcionáře, když takovou námitku

protest neobsahoval. [15] Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání,

odvozuje jeho přípustnost od § 237 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského

soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí

na vyřešení otázek hmotného práva, a to:

1/ otázky výkladu pojmu část závodu ve smyslu § 421 odst. 1 písm. m) z. o. k.,

která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a

2/ otázky povinné účasti členů dozorčí rady akciové společnosti na valné

hromadě, při jejímž řešení se soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe

dovolacího soudu. [16] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném

právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.)

a navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu

prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. [17] Dovolatel brojí proti „formálně-materiálnímu pojetí“ části závodu,

k němuž se odvolací soud v napadeném usnesení přiklonil a na jehož základě

uzavřel, že na schválení zástavní smlouvy § 421 odst. 2) písm. m) z. o. k. nedopadá. S poukazem na komentářovou literaturu a názory části odborné

veřejnosti se dovolatel domnívá, že část závodu je pojmem materiálním,

zahrnujícím nejen samostatné organizační složky, ale jakoukoliv majetkovou

složku závodu. [18] Podle přesvědčení dovolatele se odvolací soud rovněž odchýlil od

ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když v rozporu s usnesením

Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3009/2007, uzavřel, že z § 449 z. o. k. nevyplývá povinnost členů dozorčí rady účastnit se vždy valné hromady, tak jak

ji ukládá členům představenstva § 402 odst. 3 z. o. k

[19] Dovolatel se domnívá, že dozorčí rada zaujímá „zásadní roli ve

fungování společnosti a ochraně práv akcionářů“, a to zejména díky své

kontrolní funkci, kterou § 446 odst. 3 z. o. k. formuluje jako její zákonnou

povinnost. S poukazem na § 360 odst. 2 z. o. k. dovolatel zdůrazňuje roli

dozorčí rady při přezkumu odmítnutí poskytnutí vysvětlení akcionáři ze strany

představenstva podle prvního odstavce tohoto ustanovení a dovozuje, že přijetím

názoru odvolacího soudu – tedy že členové dozorčí rady nemají povinnost se

účastnit valné hromady – by byla porušena práva akcionáře účastnícího se valné

hromady. [20] Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu

pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2

zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní

řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních

soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[21] Závěr odvolacího soudu, podle něhož pozemky, k nimž bylo zřízeno

zástavní smlouvou zástavní právo, nejsou částí závodu ve smyslu § 421 odst. 2

písm. m) z. o. k., a proto se na schválení jejich zastavení neuplatní pravidla

obsažená v § 421 odst. 2 písm. m) a § 416 z. o. k., je v souladu se závěry

rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2645/2018,

uveřejněného pod číslem 8/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. První z

dovolatelem formulovaných otázek tudíž přípustnost dovolání nezakládá a

Nejvyšší soud proto dovolání v odpovídající části odmítl podle § 243c odst. 1 a

2 o. s. ř. [22] Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení otázky,

zda jsou členové dozorčí rady povinni účastnit se jednání valné hromady akciové

společnosti a jaké důsledky má jejich případná neúčast pro platnost přijatých

usnesení, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. [23] Dovolání není důvodné. [24] Z § 357 odst. 1 z. o. k. se podává, že akcionář je oprávněn

požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí

týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení

potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro

výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má

pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení. [25] Podle § 359 z. o. k. představenstvo nebo osoba, která svolává

valnou hromadu, mohou poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout,

pokud by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným osobám

újmu písmeno a), jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle jiného

právního předpisu písmeno b), nebo je požadované vysvětlení veřejně dostupné

písmeno c). [26] Z § 360 z. o. k. se podává, že splnění podmínek pro odmítnutí

poskytnout vysvětlení posoudí představenstvo a sdělí důvody akcionáři. Sdělení

o odmítnutí poskytnout vysvětlení je součástí zápisu z valné hromady (první

odstavec). Akcionář má právo požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky

pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a představenstvo je povinno mu je

sdělit. Dozorčí rada o žádosti akcionáře rozhodne přímo na jednání valné

hromady, a nelze-li to, tak do 5 pracovních dnů ode dne konání valné hromady

(druhý odstavec). [27] Podle § 428 odst. 1 z. o. k. se může každý akcionář, člen

představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor dovolávat neplatnosti usnesení

valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení

členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. [28] Podle § 446 z. o. k. dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti

představenstva a na činnost společnosti (odstavec první). Nikdo není oprávněn

udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly

působnosti představenstva (odstavec třetí). [29] Z § 447 odst. 3 z. o. k. plyne, že dozorčí rada přezkoumává řádnou,

mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na

rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. [30] Podle § 449 odst. 1 z. o. k.

se členové dozorčí rady zúčastňují

valné hromady a pověřený člen dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti

dozorčí rady. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to

požádají. [31] Již v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 (tj. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr,

podle něhož nebrání-li členům představenstva akciové společnosti vážné důvody,

jsou zásadně povinni se účastnit jednání valné hromady. Neúčast členů

představenstva na jednání valné hromady však nemůže být sama o sobě důvodem pro

vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou (viz odvolacím soudem

citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3009/2007). [32] Dozorčí rada je (obligatorně zřizovaným) kontrolním orgánem akciové

společnosti s dualistickým systémem vnitřní struktury (§ 396 odst. 1 z. o. k.). Její základní působnost (upravenou zákonem) vyjadřuje § 446 odst. 1 z. o. k.;

dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnosti společnosti (k

působnosti dozorčí rady srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1532/2017, uveřejněné pod číslem 102/2019 Sbírky soudních

rozhodnutí a stanovisek). S výsledky své činnosti je dozorčí rada povinna

seznámit akcionáře (§ 449 odst. 1 z. o. k.). Zákon současně počítá s tím, že

odmítne-li představenstvo poskytnout akcionáři jím požadované vysvětlení,

dozorčí rada ještě v průběhu jednání valné hromady posoudí, zda se tak stalo v

souladu se zákonem a stanovami (§ 360 odst. 2 z. o. k.). [33] Již proto jsou členové dozorčí rady – nebrání-li jim v tom vážné

důvody – povinni účastnit se jednání valné hromady (což ostatně výslovně určuje

ustanovení § 449 odst. 1 z. o. k.); neúčast členů dozorčí rady na jednání valné

hromady přitom nemůže být sama o sobě důvodem pro vyslovení neplatnosti

usnesení přijatých valnou hromadou. [34] Dohled dozorčí rady nad výkonem působnosti představenstva a nad

činností společnosti se ve vztahu k právu akcionářů na vysvětlení projevuje

zejména tím, že akcionář má na jednání valné hromady právo požadovat, aby

dozorčí rada přezkoumala odmítnutí podání vysvětlení představenstvem; o této

žádosti akcionáře má dozorčí rada rozhodnout zásadně již na jednání valné

hromady (viz § 360 odst. 2 z. o. k.). [35] Ačkoli tedy neúčast členů dozorčí rady na jednání valné hromady

sama o sobě není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou

hromadou, je-li při absenci členů dozorčí rady na jednání valné hromady

představenstvem omezeno právo akcionáře na vysvětlení v rozporu s § 359 z. o. k., může tato skutečnost představovat porušení práva akcionáře na vysvětlení

odůvodňující vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady; a sice za podmínek,

že toto porušení mělo závažné právní následky a v zájmu společnosti hodném

právní ochrany není neplatnost usnesení nevyslovit (§ 260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; k výkladu označeného ustanovení viz usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018).

[36] Na tomto místě má však Nejvyšší soud za potřebné zdůraznit, že mají-

li členové dozorčí rady jednat s péčí řádného hospodáře, jsou zásadně povinni

účastnit se jednání valné hromady bez ohledu na to, zda by jejich neúčast mohla

být důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (ledaže by jim v

tom bránily vážné důvody). [37] Ze skutkových okolností projednávané věci se však podává, že k

otázkám, které dovolatel vznesl v rámci projednání výroční zprávy pod bodem 4)

pořadu jednání valné hromady, podalo představenstvo dovolateli náležité

vysvětlení; absence dozorčí rady na jednání valné hromady tak v tomto případě

nijak nezasáhla do práv dovolatele. Již proto nemůže být návrh dovolatele na

vyslovení neplatnosti tohoto usnesení důvodný. [38] V rámci přijímání usnesení pod body 5), 6) a 7) se pak dovolatel po

představenstvu nedomáhal sdělení jakékoliv informace týkající se společnosti. Jak vysvětleno shora, sama nepřítomnost členů dozorčí rady na jednání valné

hromady není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. [39] Ačkoli odvolací soud neposoudil otázku účasti členů dozorčí rady na

valné hromadě zcela správně, jeho závěr, podle něhož nepřítomnost členů dozorčí

rady společnosti na napadené valné hromadě nemohla být důvodem pro vyslovení

neplatnosti jejích usnesení, je v poměrech projednávané věci (ve výsledku)

správný. [40] Zbývá dodat, že dovolatel proti usnesením přijatým pod body 5), 6)

a 7) pořadu jednání valné hromady společnosti uplatnil formou protestu jediný

důvod, a to, že jednání nejsou přítomni členové dozorčí rady. V projednávané

věci tak mohl soud posuzovat platnost napadených usnesení valné hromady toliko

z tohoto důvodu. Z jiných, v návrhu uplatněných důvodů, by bylo možné posuzovat

platnost napadených usnesení pouze tehdy, pokud by byla naplněna některá z

výjimek upravených v § 424 odst. 1 z. o. k.; to však dovolatel ani netvrdí

(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017,

k vázanosti soudu důvody protestu srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne

20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2363/2019 či opět usnesení sp. zn. 27 Cdo

787/2018). [41] Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu

a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit

nepodařilo, přičemž Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci

u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá

o. s. ř.), dovolání v části směřující proti zamítnutí návrhu na vyslovení

neplatnosti usnesení pod body 4), 5), 6), a 7), podle § 243d odst. 1 písm. a)

o. s. ř. zamítl. [42] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3

větu první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání navrhovatele

bylo v části odmítnuto a ve zbytku zamítnuto, společnosti však podle obsahu

spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.