27 Cdo 481/2019-140
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci
navrhovatele A. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Lukášem
Zscherpem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, za
účasti M E T A L a. s., se sídlem v Plzni, Na Roudné 443/18, PSČ 301 00,
identifikační číslo osoby 00478326, zastoupené JUDr. Ivanou Čadkovou,
advokátkou, se sídlem v Plzni, Modřínová 2436/2, PSČ 326 00, o vyslovení
neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp.
zn. 44 Cm 159/2015, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v
Praze ze dne 30. 8. 2018, č. j. 7 Cmo 201/2016-115, takto:
I. Dovolání proti té části prvního výroku usnesení Vrchního soudu v
Praze ze dne 30. 8. 2018, č. j. 7 Cmo 201/2016-115, kterou bylo potvrzeno
usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2016, č. j. 44 Cm 159/2015-89, v
rozsahu zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení o schválení zástavní
smlouvy přijatého pod bodem 3) pořadu jednání valné hromady společnosti M E T A
L a. s. konané dne 6. 5. 2015, se odmítá.
II. Dovolání se ve zbývajícím rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
2015 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1/ Dne 6. 5. 2015 se konala valná hromada společnosti (dále jen „valná
hromada“), které se navrhovatel, jako akcionář společnosti, účastnil v
zastoupení F. Č.
2/ Pořad jednání valné hromady byl následující: pod body 1) a 2) zvolila
valná hromada své orgány a přijala jednací řád. Pod bodem 3) byla schválena
zástavní smlouva k pozemkům k zajištění závazku zaplatit kupní cenu při
uzavírání smlouvy na odkup akcií, pod bodem 4) byla projednána výroční zpráva
za rok 2014, pod bodem 5) byla schválena účetní závěrka za rok 2014, pod bodem
6) byl projednán návrh na rozdělení zisku za rok 2014 a pod bodem 7) byl
schválen auditor pro účetní rok 2015.
3/ Pozvánka na valnou hromadu obsahovala zdůvodnění schválení zástavní
smlouvy, výroční zprávu, účetní závěrku, zdůvodnění navrhovaného rozdělení
zisku a zdůvodnění schválení auditora.
4/ Dozorčí rada společnosti se k usnesením navrženým představenstvem k
přijetí na valné hromadě písemně vyjádřila tak, že doporučila vzít na vědomí
výroční zprávu společnosti, schválit předloženou účetní závěrku i rozdělení
zisku za rok 2014 a vyslovila souhlas s navrženým auditorem.
5/ Všechna usnesení pořadu jednání valné hromady byla na jednání valné
hromady přijata.
6/ Proti usnesení pod bodem 3) podal zástupce navrhovatele protest z
důvodu, že usnesení nebylo osvědčeno veřejnou listinou. 7/ Navrhovatel podal návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení
přijatých na valné hromadě společnosti z důvodů, že usnesení o schválení
zástavní smlouvy nebylo osvědčeno notářským zápisem, valné hromady se
nezúčastnili členové dozorčí rady a že akcionářům nebyla poskytnuta vysvětlení
a požadované informace. [3] Na takto ustaveném skutkovém základu soud prvního stupně ve vztahu k
usnesení přijatému pod bodem 3) uvedl, že „větší část kupní ceny ve výši
1.500.000 Kč byla již uhrazena v souvislosti s podpisem smlouvy a k doplacení
zbývá 592.500 Kč.“ Soud uzavřel, že „změna stanov a změna výše kapitálu
týkající se tohoto rozsahu nepředpokládá schválení dvoutřetinovou většinou a
ještě osvědčení notářem“ ve smyslu § 416 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb.,
zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích,
dále jen „z. o. k.“), a proto není přijaté usnesení neplatné. [4] V otázce platnosti usnesení přijatých pod body 4), 5), 6) a 7) soud
dospěl k závěru, že nepřítomnost členů dozorčí rady na valné hromadě
nezpůsobuje neplatnost přijatých usnesení, neboť takový důsledek ze zákona
nevyplývá. Nadto se dozorčí rada k jednotlivým bodům pořadu jednání písemně
vyjádřila a s obsahem tohoto vyjádření byli akcionáři na valné hromadě
seznámeni. [5] Tvrzení navrhovatele týkající se údajného porušení akcionářských
práv na valné hromadě, spočívajícího v neposkytnutí informací, soud neshledal
důvodným, neboť pozvánka na valnou hromadu obsahovala v příloze i návrhy
usnesení se zdůvodněním a navrhovatel tak mohl využít svého práva podle § 357
odst. 2 z. o. k. a požádat o písemné vyjádření před konáním valné hromady. [6] K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným
usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. „ve správném
znění“ tak, že zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých pod
body 3), 4), 5), 6) a 7) pořadu jednání valné hromady, potvrdil usnesení soudu
prvního stupně ve výroku II. (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů
odvolacího řízení (druhý výrok). [7] Odvolací soud předně uvedl, že soud prvního stupně rozhodl v
projednávané věci tak, že zamítl návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení
přijatých na valné hromadě, ačkoliv z obsahu návrhu na zahájení řízení, z
důvodů rozhodnutí soudu prvního stupně i z podaného odvolání vyplývá, že se
navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti toliko usnesení přijatých pod body 3),
4), 5), 6) a 7). Odvolací soud konstatoval, že předmětem řízení je vyslovení
neplatnosti pouze právě zmíněných usnesení valné hromady.
[8] Vycházeje ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, odvolací soud
částečně zopakoval dokazování a vyšel dále z toho, že:
1/ Proti usnesení přijatému pod bodem 3) pořadu jednání valné hromady
podal zástupce navrhovatele podle zápisu protest ve znění: „Usnesení nebylo
osvědčeno veřejnou listinou a akcionáři nebyla poskytnuta náležitá vysvětlení a
informace.“
2/ Proti usnesení přijatému pod bodem 4) pořadu jednání valné hromady
zástupce navrhovatele podle zápisu podal protest ve znění: „Nepřítomnost členů
dozorčí rady a akcionáři nebyla poskytnuta náležitá vysvětlení a informace.“
3/ Proti usnesením přijatými pod body 5), 6) a 7) zástupce navrhovatele
podle zápisu podal protesty ve znění: „Nepřítomnost členů dozorčí rady.“
[9] S odkazem na takto doplněný skutkový základ odvolací soud uvedl, že
k závěru o platnosti usnesení přijatého pod bodem 3) – který soud prvního
stupně opřel toliko o ustanovení § 416 odst. 1 a 2 z. o. k. – je nezbytné
zabývat se i tím, zda v případě schválení zástavní smlouvy nešlo o zastavení
části závodu ve smyslu § 421 odst. 2 písm. m) z. o. k., tedy zda se nevyžaduje,
aby bylo usnesení valné hromady osvědčeno veřejnou listinou ve smyslu § 416
odst. 2 z. o. k. [10] Odvolací soud konstatoval, že pozemky, k nimž bylo v projednávané
věci zřízeno zástavní právo, nejsou částí závodu, neboť nemají povahu
organizovaného souboru jmění. Soud uzavřel, že v případě usnesení pod bodem 3)
pořadu jednání nejde o rozhodnutí valné hromady o schválení či zastavení části
závodu ve smyslu § 421 odst. 2 písm. m) z. o. k., vyžadující ověření veřejnou
listinou. [11] Odvolací soud přitakal i názoru soudu prvního stupně, podle něhož
představenstvo na jednání valné hromady zodpovědělo otázky zástupce
navrhovatele a ve spojení se zástavní smlouvou, kterou měl k dispozici předem,
a zprávou představenstva, která byla na jednání přečtena, měl navrhovatel
dostatečné informace pro hlasování o návrhu usnesení pod bodem 3). [12] K namítané neplatnosti usnesení přijatého pod bodem 4), kterým
valná hromada projednala a vzala na vědomí výroční zprávu za rok 2014, odvolací
soud konstatoval, že zmíněné rozhodnutí má pouze deklaratorní charakter,
nezakládá žádná práva nebo povinnosti akcionáře nebo třetích stran, ani
nekonstituuje určitý stav. Soud uzavřel, že „z povahy věci je přezkum platnosti
či neplatnosti tohoto usnesení postupem podle § 258 zákona č. 40/1964 Sb.,
občanského zákoníku (dále jen ‚o. z.‘), ve spojení s § 428 z. o. k. soudem
vyloučen,“ a proto se nezabýval tvrzenými důvody neplatnosti usnesení. [13] Ve vztahu k usnesením přijatým na valné hromadě pod body 5), 6) a
7), jež měla být neplatná pro nepřítomnost členů dozorčí rady na jednání valné
hromady, odvolací soud dovodil, že z § 449 z. o. k. nevyplývá povinnost členů
dozorčí rady účastnit se vždy valné hromady tak, jak ji ukládá členům
představenstva § 402 odst. 3 z. o. k. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3009/2007, odvolací soud uzavřel, že „porušení
povinnosti účastnit se jednání valné hromady členy dozorčí rady, tj.
porušení
povinnosti plynoucí z jejich funkce nemůže být samo o sobě důvodem neplatnosti
přijatých usnesení.“
[14] Odvolací soud dodal, že navrhovatel vznesl ve vztahu k usnesením
5), 6) a 7) protest toliko z důvodu nepřítomnosti členů dozorčí rady. Důvodem
pro vyslovení neplatnosti citovaných usnesení nemůže být proto ani tvrzení
navrhovatele, že byla porušena jeho práva akcionáře, když takovou námitku
protest neobsahoval. [15] Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání,
odvozuje jeho přípustnost od § 237 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí
na vyřešení otázek hmotného práva, a to:
1/ otázky výkladu pojmu část závodu ve smyslu § 421 odst. 1 písm. m) z. o. k.,
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a
2/ otázky povinné účasti členů dozorčí rady akciové společnosti na valné
hromadě, při jejímž řešení se soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe
dovolacího soudu. [16] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.)
a navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu
prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. [17] Dovolatel brojí proti „formálně-materiálnímu pojetí“ části závodu,
k němuž se odvolací soud v napadeném usnesení přiklonil a na jehož základě
uzavřel, že na schválení zástavní smlouvy § 421 odst. 2) písm. m) z. o. k. nedopadá. S poukazem na komentářovou literaturu a názory části odborné
veřejnosti se dovolatel domnívá, že část závodu je pojmem materiálním,
zahrnujícím nejen samostatné organizační složky, ale jakoukoliv majetkovou
složku závodu. [18] Podle přesvědčení dovolatele se odvolací soud rovněž odchýlil od
ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když v rozporu s usnesením
Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3009/2007, uzavřel, že z § 449 z. o. k. nevyplývá povinnost členů dozorčí rady účastnit se vždy valné hromady, tak jak
ji ukládá členům představenstva § 402 odst. 3 z. o. k
[19] Dovolatel se domnívá, že dozorčí rada zaujímá „zásadní roli ve
fungování společnosti a ochraně práv akcionářů“, a to zejména díky své
kontrolní funkci, kterou § 446 odst. 3 z. o. k. formuluje jako její zákonnou
povinnost. S poukazem na § 360 odst. 2 z. o. k. dovolatel zdůrazňuje roli
dozorčí rady při přezkumu odmítnutí poskytnutí vysvětlení akcionáři ze strany
představenstva podle prvního odstavce tohoto ustanovení a dovozuje, že přijetím
názoru odvolacího soudu – tedy že členové dozorčí rady nemají povinnost se
účastnit valné hromady – by byla porušena práva akcionáře účastnícího se valné
hromady. [20] Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu
pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2
zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních
soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[21] Závěr odvolacího soudu, podle něhož pozemky, k nimž bylo zřízeno
zástavní smlouvou zástavní právo, nejsou částí závodu ve smyslu § 421 odst. 2
písm. m) z. o. k., a proto se na schválení jejich zastavení neuplatní pravidla
obsažená v § 421 odst. 2 písm. m) a § 416 z. o. k., je v souladu se závěry
rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2645/2018,
uveřejněného pod číslem 8/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. První z
dovolatelem formulovaných otázek tudíž přípustnost dovolání nezakládá a
Nejvyšší soud proto dovolání v odpovídající části odmítl podle § 243c odst. 1 a
2 o. s. ř. [22] Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení otázky,
zda jsou členové dozorčí rady povinni účastnit se jednání valné hromady akciové
společnosti a jaké důsledky má jejich případná neúčast pro platnost přijatých
usnesení, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. [23] Dovolání není důvodné. [24] Z § 357 odst. 1 z. o. k. se podává, že akcionář je oprávněn
požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí
týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení
potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro
výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má
pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení. [25] Podle § 359 z. o. k. představenstvo nebo osoba, která svolává
valnou hromadu, mohou poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout,
pokud by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným osobám
újmu písmeno a), jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle jiného
právního předpisu písmeno b), nebo je požadované vysvětlení veřejně dostupné
písmeno c). [26] Z § 360 z. o. k. se podává, že splnění podmínek pro odmítnutí
poskytnout vysvětlení posoudí představenstvo a sdělí důvody akcionáři. Sdělení
o odmítnutí poskytnout vysvětlení je součástí zápisu z valné hromady (první
odstavec). Akcionář má právo požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky
pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a představenstvo je povinno mu je
sdělit. Dozorčí rada o žádosti akcionáře rozhodne přímo na jednání valné
hromady, a nelze-li to, tak do 5 pracovních dnů ode dne konání valné hromady
(druhý odstavec). [27] Podle § 428 odst. 1 z. o. k. se může každý akcionář, člen
představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor dovolávat neplatnosti usnesení
valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení
členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. [28] Podle § 446 z. o. k. dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti
představenstva a na činnost společnosti (odstavec první). Nikdo není oprávněn
udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly
působnosti představenstva (odstavec třetí). [29] Z § 447 odst. 3 z. o. k. plyne, že dozorčí rada přezkoumává řádnou,
mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na
rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. [30] Podle § 449 odst. 1 z. o. k.
se členové dozorčí rady zúčastňují
valné hromady a pověřený člen dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti
dozorčí rady. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to
požádají. [31] Již v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 (tj. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr,
podle něhož nebrání-li členům představenstva akciové společnosti vážné důvody,
jsou zásadně povinni se účastnit jednání valné hromady. Neúčast členů
představenstva na jednání valné hromady však nemůže být sama o sobě důvodem pro
vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou (viz odvolacím soudem
citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3009/2007). [32] Dozorčí rada je (obligatorně zřizovaným) kontrolním orgánem akciové
společnosti s dualistickým systémem vnitřní struktury (§ 396 odst. 1 z. o. k.). Její základní působnost (upravenou zákonem) vyjadřuje § 446 odst. 1 z. o. k.;
dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnosti společnosti (k
působnosti dozorčí rady srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1532/2017, uveřejněné pod číslem 102/2019 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek). S výsledky své činnosti je dozorčí rada povinna
seznámit akcionáře (§ 449 odst. 1 z. o. k.). Zákon současně počítá s tím, že
odmítne-li představenstvo poskytnout akcionáři jím požadované vysvětlení,
dozorčí rada ještě v průběhu jednání valné hromady posoudí, zda se tak stalo v
souladu se zákonem a stanovami (§ 360 odst. 2 z. o. k.). [33] Již proto jsou členové dozorčí rady – nebrání-li jim v tom vážné
důvody – povinni účastnit se jednání valné hromady (což ostatně výslovně určuje
ustanovení § 449 odst. 1 z. o. k.); neúčast členů dozorčí rady na jednání valné
hromady přitom nemůže být sama o sobě důvodem pro vyslovení neplatnosti
usnesení přijatých valnou hromadou. [34] Dohled dozorčí rady nad výkonem působnosti představenstva a nad
činností společnosti se ve vztahu k právu akcionářů na vysvětlení projevuje
zejména tím, že akcionář má na jednání valné hromady právo požadovat, aby
dozorčí rada přezkoumala odmítnutí podání vysvětlení představenstvem; o této
žádosti akcionáře má dozorčí rada rozhodnout zásadně již na jednání valné
hromady (viz § 360 odst. 2 z. o. k.). [35] Ačkoli tedy neúčast členů dozorčí rady na jednání valné hromady
sama o sobě není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou
hromadou, je-li při absenci členů dozorčí rady na jednání valné hromady
představenstvem omezeno právo akcionáře na vysvětlení v rozporu s § 359 z. o. k., může tato skutečnost představovat porušení práva akcionáře na vysvětlení
odůvodňující vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady; a sice za podmínek,
že toto porušení mělo závažné právní následky a v zájmu společnosti hodném
právní ochrany není neplatnost usnesení nevyslovit (§ 260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; k výkladu označeného ustanovení viz usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018).
[36] Na tomto místě má však Nejvyšší soud za potřebné zdůraznit, že mají-
li členové dozorčí rady jednat s péčí řádného hospodáře, jsou zásadně povinni
účastnit se jednání valné hromady bez ohledu na to, zda by jejich neúčast mohla
být důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (ledaže by jim v
tom bránily vážné důvody). [37] Ze skutkových okolností projednávané věci se však podává, že k
otázkám, které dovolatel vznesl v rámci projednání výroční zprávy pod bodem 4)
pořadu jednání valné hromady, podalo představenstvo dovolateli náležité
vysvětlení; absence dozorčí rady na jednání valné hromady tak v tomto případě
nijak nezasáhla do práv dovolatele. Již proto nemůže být návrh dovolatele na
vyslovení neplatnosti tohoto usnesení důvodný. [38] V rámci přijímání usnesení pod body 5), 6) a 7) se pak dovolatel po
představenstvu nedomáhal sdělení jakékoliv informace týkající se společnosti. Jak vysvětleno shora, sama nepřítomnost členů dozorčí rady na jednání valné
hromady není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. [39] Ačkoli odvolací soud neposoudil otázku účasti členů dozorčí rady na
valné hromadě zcela správně, jeho závěr, podle něhož nepřítomnost členů dozorčí
rady společnosti na napadené valné hromadě nemohla být důvodem pro vyslovení
neplatnosti jejích usnesení, je v poměrech projednávané věci (ve výsledku)
správný. [40] Zbývá dodat, že dovolatel proti usnesením přijatým pod body 5), 6)
a 7) pořadu jednání valné hromady společnosti uplatnil formou protestu jediný
důvod, a to, že jednání nejsou přítomni členové dozorčí rady. V projednávané
věci tak mohl soud posuzovat platnost napadených usnesení valné hromady toliko
z tohoto důvodu. Z jiných, v návrhu uplatněných důvodů, by bylo možné posuzovat
platnost napadených usnesení pouze tehdy, pokud by byla naplněna některá z
výjimek upravených v § 424 odst. 1 z. o. k.; to však dovolatel ani netvrdí
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017,
k vázanosti soudu důvody protestu srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne
20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2363/2019 či opět usnesení sp. zn. 27 Cdo
787/2018). [41] Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu
a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit
nepodařilo, přičemž Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci
u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá
o. s. ř.), dovolání v části směřující proti zamítnutí návrhu na vyslovení
neplatnosti usnesení pod body 4), 5), 6), a 7), podle § 243d odst. 1 písm. a)
o. s. ř. zamítl. [42] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3
větu první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání navrhovatele
bylo v části odmítnuto a ve zbytku zamítnuto, společnosti však podle obsahu
spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.