27 Nd 193/2021-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivo Waldera ve věci řízení o pozůstalosti po A. K., narozené XY, zemřelé 27. 11. 2020, naposledy bytem XY, za účasti a) O. B., narozené XY, bytem XY, b) A. K., narozené XY, bytem XY, c) L. J., narozené XY, bytem XY, d) P. K., narozeného XY, bytem XY, e) R. H., narozené XY, bytem XY, f) B. J., narozené XY, bytem XY, a g) K. H., narozené XY, bytem XY, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 1542/2020, o návrhu A. K. na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti,
Věc vedená u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 1542/2020 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku.
[1] Podáním ze dne 18. 2. 2021 navrhla účastnice A. K., pozůstalá dcera po zemřelé A. K., aby byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku. Svou žádost odůvodnila tak, že je osobou trvale upoutanou na invalidní vozík a chtěla by být osobně přítomna jednání o pozůstalosti. Dále uvedla, že ona sama bydlí v XY stejně jako další účastníci, kteří s přikázáním věci Okresnímu soudu v Šumperku souhlasí.
[2] S návrhem na přikázán věci vyslovili souhlas O. B., L. J., P. K., B. J. a K. H. R. H. se k výzvě soudu o vyjádření k návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyjádřila ani poté, co byla soudem poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s návrhem na delegaci souhlasí.
[3] Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
[4] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[5] Nejvyšší soud má za to, že věc bude projednána hospodárněji a rychleji, bude-li přikázána Okresnímu soudu v Šumperku, neboť O. B., A. K., L. J., B. J. a K. H. mají bydliště v obvodu Okresního soudu v Šumperku a s návrhem na přikázání věci tomuto soudu souhlasili. V obvodu Okresního soudu v Šumperku má své bydliště též R. H., která se k návrhu na přikázání věci nevyjádřila. Byla však soudem poučena o tom, že nevyjádří-li se v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 100 odst. 4 o.
s. ř.). P. K. má bydliště v obvodu Okresního soudu v Olomouci, avšak s přikázáním věci Okresnímu soudu v Šumperku projevil také souhlas. Zároveň nevyšlo v řízení dosud najevo, že by zde byly další osoby, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelčinými dědici, a s jejichž zájmy by přikázání věci bylo v rozporu. Proto Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), rozhodl, že se věc přikazuje z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 6. 2021
JUDr. Marek Doležal předseda senátu