27 Nd 231/2018-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně LESS MESS STORAGE s. r. o., se sídlem v Praze 7, Argentinská 40/516, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 26184168, zastoupené Mgr. Janou Havlovou, advokátkou, se sídlem v Benešově, Hráského 406, PSČ 256 01, proti žalovanému M. L., sídlem v Ostravě, o zaplacení 19.894 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 138 C 27/2017, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 138 C 27/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
Žalobkyně se u Okresního soudu v Ostravě domáhá na žalovaném zaplacení 19.894 Kč s příslušenstvím. Návrhem ze dne 6. 3. 2018 požádala žalobkyně o přikázání věci jinému soudu („místně a věcně příslušnému obvodnímu soudu v Praze“) z důvodu vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to z důvodu, že se její sídlo nachází v Praze. Žalovaný se k návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyjádřil. Soud poté předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
V předkládací zprávě uvedl, že (jak je mu známo z jeho úřední činnosti) žalovaný soustřeďuje své obchodní aktivity na území Prahy, kde využívá sklady pro své zboží. Podle § 12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud důvod k přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Větší vzdálenost mezi sídlem žalobkyně (a její zástupkyně) a sídlem místně příslušného soudu a s tím spojené obtíže zásadně nepředstavují důvod pro přikázání věci jinému (než místně příslušnému) soudu podle § 12 odst. 2 o.
s. ř. (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, nebo ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Nd 31/2018). Navíc tento v návrhu na přikázání věci jinému soudu jediný uvedený důvod se týká pouze žalobkyně. Žalovaný má sídlo v Ostravě a (podle vyjádření žalobkyně, která podala návrh na přikázání věci jinému soudu) v Praze nemá žádnou adresu, na které se zdržuje a kam by bylo možné doručovat písemnosti. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud rozhodl tak, že projednávaná věc vedená u Okresního soudu v Ostravě se nepřikazuje podle § 12 odst. 2 o.
s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 9. 2018
JUDr. Marek Doležal předseda senátu