27 Nd 251/2018-76
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně J. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 00, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 27 C 7/2017, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 859/2018-51, takto:
I. Řízení o žalobě pro zmatečnost se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
(výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Proti uvedenému usnesení Nejvyššího soudu žalobkyně podala žalobu pro zmatečnost, která byla adresována a dne 8. 8. 2018 doručena Nejvyššímu soudu. Žalobkyně namítá neoprávněnost zastavení dovolacího řízení pro nedostatek povinného zastoupení za situace, kdy jejím jediným příjmem je invalidní důchod, z něhož si „není povinna zajišťovat advokáta“. Žalobkyně v těchto okolnostech spatřuje důvody pro to, aby jí byl zástupce ustanoven soudem.
[3] Žaloba pro zmatečnost je ve smyslu § 229 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), (mimořádným) opravným prostředkem přípustným pouze v případě, směřuje-li proti pravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno.
[4] Podle § 235a odst. 1 a 2 o. s. ř. žalobu pro zmatečnost projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni; žalobu podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř. projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 o. s. ř.). Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li stanoveno jinak.
[5] Z výše uvedeného vyplývá, že k projednání žaloby pro zmatečnost proti usnesení dovolacího soudu není založena věcná příslušnost žádného soudu, a proto musí být řízení o ní podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastaveno. Učiní tak Nejvyšší soud, jestliže u něho byla tato žaloba podána (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 289/2002, uveřejněné pod číslem 73/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. 21 Nd 3/2013). [6] Protože nedostatek věcné příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, ke kterému soud přihlíží kdykoli za řízení (§ 103 o. s. ř.), Nejvyšší soud řízení o žalobě pro zmatečnost podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil. [7] Výrok o náhradě nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost se opírá o § 146 odst. 2 větu první o. s. ř. a o skutečnost, že žalované v řízení o žalobě pro zmatečnost žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 10. 2018
JUDr. Filip Cileček předseda senátu