27 Nd 681/2022-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobce K. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem v Brně, Špitálka 539/23e, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) I. G. J., narozené XY, zastoupené zákonným zástupcem I. J., oběma bytem XY, 2) D. S., narozené XY, zastoupené opatrovnicí M. B., oběma bytem XY, a 3) R. V., narozenému XY, bytem XY, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 2 C 81/2022, o návrhu žalované 1) na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 2 C 81/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Děčíně.
[1] Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Blansku dne 7. 4. 2022 se žalobce domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci.
[2] Podáním ze dne 24. 6. 2022 doručeným Okresnímu soudu v Blansku dne 29. 6. 2022 a doplněným podáními na č. l. 43 až 48 navrhl zákonný zástupce žalované 1), aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána „soudu v místě bydliště dcery – to je v XY“. Návrh odůvodnil nezletilostí dcery a svým zdravotním stavem.
[3] Žalobce s návrhem na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nesouhlasí. Uvádí, že v projednávané věci je dána podle § 88 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), výlučná místní příslušnost soudu, a má-li být „účelem delegace vhodné především hospodárnější a rychlejší řízení, příp. zajištění důkladnějšího projednání věci,… tento účel delegací … zajištěn nebude“. Podotýká dále, že „není povinností účastníka řízení být osobně účasten na soudním jednání, když pro tyto účely se může nechat zastoupit“, že „ani plánovaný zdravotní úkon … není dostatečným důvodem pro delegaci vhodnou“ a že „samotnou vzdálenost mezi bydlištěm žalované 1) a sídlem Okresního soudu v Blansku nepovažuje za dostatečný důvod pro delegaci“. Navržená delegace je podle žalobce mimořádným institutem, pro kterou „aktuálně nevidí vážný důvod“.
[4] Žalovaná 2) s návrhem na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti souhlasí.
[5] Žalovaný 3) se k návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyjádřil.
[6] Okresní soud v Blansku poté předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
[7] Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
[8] Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
[9] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, důvod k přikázání věci Okresnímu soudu v Děčíně z důvodu vhodnosti neshledal.
[10] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/24 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[11] K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 30 Nd 399/2015).
[12] Obecně platí, že takové situace, kdy některý účastník nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, či ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
[13] Ani zhoršený zdravotní stav účastníka řízení není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nemůže-li se účastník pro svůj nepříznivý zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen
prostřednictvím dožádaného soudu podle § 122 odst. 2 o. s. ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 30 Nd 35/2004, ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 22 Nd 23/2014, či ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 25 Nd 349/2014).
[14] V posuzované věci jsou úvahy o restriktivním přístupu k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti posíleny i tím, že by šlo o prolomení výlučné místní příslušnosti soudu založené polohou nemovité věci [srov. § 88 písm. b) o. s. ř.] a tím, že žalobce s návrhem nesouhlasí. Nevyjádřil-li se žalovaný 3) k návrhu, nelze dovozovat, že by s tímto návrhem souhlasil.
[15] Otec žalované 1) žádný relevantní důvod, proč by věc měla být přikázána soudu, v jehož obvodu on i žalovaná 1) bydlí, nesdělil. Skutečnost, že žalovaná 1) je nezletilá, nemůže být důvodem, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Děčíně, neboť se jednání u Okresního soudu v Blansku může účastnit prostřednictvím svého zákonného zástupce, případně prostřednictvím zástupce zvoleného zákonným zástupcem.
[16] Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu žalované 1) na přikázání věci Okresnímu soudu v Děčíně podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2022
JUDr. Marek Doležal předseda senátu