ňovací období roku 1997 Daň z přidané hodnoty nevstupuje do základu daně z příjmů poplatníka, a nevztahuje se na ni proto zajištění daně podle ustanovení $ 38e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které je institutem sloužícím k vybrání daně z příjmů. Zajištění podléhají jen příjmy poplatníka zdanitelné daní z příjmů.
Žaloba směřuje proti rozhodnutí, kte- rým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti platebnímu výměru na penále na daň z příjmů za zdaňovací období roku 1997. Ze správního spisu je zřejmé, že ža- lobci byla daňová povinnost za rok 1997 vyměřena podle ustanovení $ 46 odst. .5 daňového řádu v souladu s.jeho daňo- vým přiznáním. Ve prospěch žalobce prováděli plátci daně zajištění daně. Ža- lobce si v daňovém přiznání k dani z pří- jmů právnických osob za zdaňovací ob- dobí roku 1997 sám vypočetl daňovou povinnost ve výši 1 489 410 Kč, odečetl si v souladu se zákonem platby zajištění od plátců a v daňovém přiznání uvedl nedoplatek k úhradě ve výši 39 894 Kč. Správce daně tento nedoplatek penalizo- val.
O těchto skutečnostech není mezi účastníky soudního řízení sporu. Spor- né je, zda tento nedoplatek byl povinen uhradit žalobce jako poplatník daně, či zda měl být tento nedoplatek předepsán plátci daně, který podle žalobcova tvrze- ní prováděl zajištění daně v nesprávné výši. Podle ustanovení $ 38e odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů jsou plátci da- ně povinni k zajištění daně ze zdanitel- ných příjmů osob podle $ 2, z nichž není daň vybírána srážkou, při výplatě, pou- kázání nebo připsání úhrady ve pro- spěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v $ 2 odst. 3 ve výši 10 % z ostatních příjmů.
Podle ustanovení $ 38e odst. 9 zákona o daních z příjmů platí, že neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vů- bec, popřípadě ve správné výši, nebo za- jištěnou částku daně včas neodvede, bu- de na něm vymáhána jako jeho dluh. V daném případě není sporu o tom, že žalobce je poplatníkem daně z příjmů uvedeným v $ 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů a že plátci daně byli povinni provádět v jeho prospěch zajištění daně ve výši 10 % z příjmů. Sporné není ani to, že žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty.
Sporné je, zda plátce daně (konkrétně společnost s ručením ome- zeným T.) prováděl řádně zajištění ve vý- ši 10 %, neboť nesrážel 10 % z celkové úhrady, která měla být žalobci poukázá- na, ale jen z částky bez daně z přidané hodnoty. K této sporné otázce soud pou- kazuje na shora citované ustanovení $ 38e odst. 3, ve kterém se uvádí, že plát- ci daně jsou povinni srazit zajištění daně poplatníků ze zdanitelných příjmů těch- to poplatníků. Protože daň z přidané hodnoty nevstupuje do základu daně z příjmů poplatníka, nevztahuje se na ni zajištění daně podle ustanovení $ 38e zá- kona o daních z příjmů, které je institu- tem sloužícím k vybrání daně z příjmů.
Žalobce v podané žalobě nesprávně a v rozporu se zněním ustanovení $ 38e odst. 3 zákona o daních z příjmů dovozu- je, že zajištění mělo být prováděno z cel- kové úhrady, kterou měl plátce poukázat žalobci, tj. i z částky včetně daně z přida- né hodnoty. K žalobcovu tvrzení, že všichni jeho ostatní zákazníci (plátci za- jištění daně) prováděli zajištění daně z částky včetně daně z přidané hodnoty, soud uvádí, že toto tvrzení není právním argumentem. Zároveň soud dodává, že plátci daně hrozí, že částka daně, kterou nezajistil vůbec, nebo ji zajistil v nižší vý- ši, než měl, bude podle ustanovení $ 38e odst. 9 zákona o daních z příjmů na něm vymáhána jako jeho dluh, zatímco po- kud odvede na zajištění daně částku vyš- ší, než byl podle zákona povinen, takový následek mu nehrozí.
Proto plátci daně mohou z opatrnosti provádět zajištění z celé úhrady, kterou ve prospěch po- platníka poukazují. To však nic nemění na skutečnosti, že zajištění podléhají jen příjmy poplatníka zdanitelné daní z příj- mů, a že tedy v daném případě plátci da- ně ve prospěch žalobce prováděli zajiš- tění daně v souladu se zákonem. Formou zajištění byla uhrazena pouze část žalob- covy daňové povinnosti a zbývající část daňového nedoplatku měl povinnost za- platit žalobce. Protože žalobce tuto svou povinnost nesplnil, bylo mu právem vy- měřeno penále na daň z příjmů právnic- kých osob za zdaňovací období roku 1997.
(bec)
Společnost C. v P. proti Finančnímu ředitelství pro hl. m. Prahu o penále.