28 Cdo 1100/2023-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci oprávněné: Československá obchodní banka, a.s., IČO 00001350, se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, proti povinnému: P. R., nar. XY, bytem XY, o žalobě pro zmatečnost podané povinným usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2021, č. j. 19 Co 190/2019-MOP-350, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 1. 2022, č. j. 4 Co 372/2021-355, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Nc 306/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2022, č. j. 1 Nc 306/2022-5, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. 5 Co 115/2022-16, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2022, č. j. 1 Nc 306/2022-5, se zastavuje. II. Řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. 5 Co 115/2022-16, se zastavuje.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 22. 8. 2022, č. j. 5 Co 115/2022-16, usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 6. 4. 2022, č. j. 1 Nc 306/2022-5, potvrdil ve výroku I., jímž byla z důvodu neurčitosti a nesrozumitelnosti odmítnuta žaloba pro zmatečnost, jíž povinný v průběhu původního exekučního řízení napadl rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků v dovolacím řízení, a změnil je ve výroku II. tak, že o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje.
2. Povinný napadl dovoláním výslovně usnesení soudu prvního stupně i odvolacího soudu, aniž byl zastoupen advokátem.
3. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
4. Z ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; podle ustanovení § 201 o. s. ř. je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně podle § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).
5. Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel, který je fyzickou osobou, zastoupen advokátem nebo notářem, ledaže má sám právnické vzdělání.
6. Povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat (vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje) rozhodnutí, kterým se řízení končí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1206/2018, ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 25 Cdo 4324/2019, a ze dne 30. 7. 2020, sp. zn. 25 Cdo 939/2020). Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
7. Z dovolání nevyplývá, že by byl dovolatel zastoupen. Dovolatel pak neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
8. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že dovolatel nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti totiž známo, že podává značné množství dovolání, pročež si musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady.
9. I když podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, v daném případě se již dovolací soud problematikou zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení nezabýval, neboť z dovolatelova postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si taktéž povinnost zaplatit soudní poplatek uvědomuje, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání (srovnej namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. 25 Cdo 294/2020, ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3529/2020, a ze dne 21. 12. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3263/2021). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 4. 2023
Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu