Dovolací soud nemá pochybnosti o správnosti posouzení věci odvolacím soudem
pokud jde o výklad plynoucí ze smyslu ustanovení citovaného zákonného
ustanovení. Tím byla právně zakotvena ochrana dosavadních nájemníků v
případech, kdy vlastník bytu, resp. domu, v němž se bytová jednotka nachází, po
účinném prohlášení vlastníka o bytové jednotce podle § 4, 5 zákona č. 72/1994
Sb., byl povinen dosavadním nájemcům bytů učinit platnou a zákonu odpovídající
nabídku odkoupení jednotky. Privilegovanému postavení dosavadních nájemců tak
odpovídá zmíněná zákonná úprava, podle níž bylo zcela na jejich vůli, zda danou
nabídku využijí či nikoliv. Pakliže k nabídce přistoupí a příslušnou kupní
smlouvu o nabytí jednotky s vlastníkem nájemce platně uzavře, je tím naplněn
smysl a účel zákonného ustanovení mířícího, jak bylo již uvedeno, právě na
ochranu jeho dosavadního právního postavení. Právní ochrana dosavadního nájemce
předmětného bytu (bytové jednotky ve smyslu § 22 odst. 1 a 2 zákona) je
uzavřením příslušné kupní smlouvy konzumována.
Dovolací soud nemá důvodu se odchýlit od závěru odvolacího soudu, že v dané
věci byl dodržen postup ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1,2 zákona č. 72/1994
Sb. Lze též přisvědčit odvolacímu soudu, pokud dospěl k závěru o nedostatku
naléhavého právního zájmu na určení, že kupní smlouva uzavřená dne 27.5.2003 je
neplatná.
Dále je nutné uvést, že pokud jde o dovolání do výroku o náhradě nákladů
řízení, dovolání přípustné není a to bez zřetele k povaze takového
výroku (bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o
nákladech řízení) - srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn.
29 Odo 874/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod
pořadovým číslem 88, a publikovaném pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí
a stanovisek.
Posouzení věci odvolacím soudem odpovídá závěrům dnes již konstantní soudní
judikatury. Uvedené právní závěry nelze podřadit pod pojem právních otázek,
jejichž řešení by činilo uvedené rozhodnutí odvolacího rozhodnutím, které by
mělo po právní stránce zásadní význam.
Z uvedeného vyplývá závěr, že přípustnost dovolání v této věci nelze dovodit z
žádného ustanovení o.s.ř. ve znění účinném od 1. 1. 2001. Dovolací soud proto
podle § 243b odst. 5 o.s.ř. za použití ustanovení § 218 písm. c) o.s.ř.
dovolání odmítl, aniž mohl přikročit k meritornímu hodnocení dovolacích námitek
v něm uplatněných.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 o.s.ř. za
použití § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně nebyla v
dovolacím řízení úspěšná a žalovaným v souvislosti s podaným dovoláním žádné
náklady řízení zřejmě nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2005
JUDr. Josef R a k o v s k
ý , v. r.
předseda senátu