28 Cdo 1431/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Pokorného, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., o dovolání, jež bylo podáno A. H., (který byl zastoupen advokátem), proti rozsudku Městského soudu v Praze z 9. 11. 1994, sp. zn. 23 Co 262/94, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 164/92 (žalobce A. H., zastoupeného advokátem, proti žalované Z. K., zastoupené advokátem, o určení oprávněné osoby podle zákona č. 403/1990 Sb. a o zaplacení 300.000,- Kč), k podání (z 30. 6. 2002) A. M., dědičky po A. H., zemřelém 24. 6. 1996, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
O žalobě žalobce Alexandra Horáka, podané u soudu 14. 4. 1992 a domáhající se určení , že žalobce je oprávněnou osobou podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. d/ zákona č. 403/1990 Sb. a zaplacení částky 300.000,- Kč, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem z 24. 1. 1994, č. j. 14 C 164/92-31, a to tak, že žalobcův žalobní návrh na určení byl zamítnut, ale žalované bylo uloženo zaplatit žalobci 300.000,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku soudu; žalované bylo také uloženo zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 12.000,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem z 9. 11. 1994, sp. zn. 23 Co 262/94, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba žalobce byla zmítnuta i v té části, jíž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 300.000,- Kč. Žalobci bylo uloženo zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 21.250,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalobce v řízení zastupoval, dne 17. 1. 1995 a dovolání bylo žalobcem předáno na poště k doručení Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 17. 2. 1995, tedy ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu.
Dovolatel ve svém dovolání navrhoval, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti dovolání poukazoval dovolatel na ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu a jako dovolací důvod uváděl, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel A. H. po podání dovolání zemřel dne 24. 6. 1996 a jedinou dědičkou jeho jmění se stala dcera zůstavitele A. M., která po poučení u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 20. 5. 2002 zaslala ke spisu tohoto soudu sp. zn. 14 C 164/92 podání z 30. 6. 2002, podle jehož obsahu vzala zpět dovolání, podané jejím právním předchůdcem.
Podle ustanovení § 243b odst. 4 občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. (srov. bod 17 přechodných ustanovení zákona č. 30/200 Sb.) vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení o dovolání zastaví.
Podle tohoto ustanovení postupoval dovolací soud i v daném případě a přikročil k zastavení řízení o dovolání.
K uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení o dovolání některému z účastníků řízení nebyly shledány zákonné předpoklady.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu
V Brně dne 2. prosince 2002
JUDr. Milan Pokorný, CSc., v. r.
předseda senátu