Nejvyšší soud Usnesení občanské

28 Cdo 148/2010

ze dne 2010-02-24
ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.148.2010.1

28 Cdo 148/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy

Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause, v právní věci

žalobců a) F. M., a b) B. M., obou zastoupených advokátkou, proti žalovanému P.

O., s. p., o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1.479.349,- Kč s

příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 18/95, o

dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2009,

č. j. 8 Co 252/2009, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í : (§ 243c odst. 2 o.s.ř.)

Usnesením Krajského soudu ze dne 15. 2. 2002, č. j. 10 Co 476/2001-136, byl z

důvodu nedostatečných skutkových zjištění a neodstranění vad žaloby zrušen

rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 8. 2000, č. j. 15 C 18/95-116,

kterým bylo vyhověno žalobě žalobců a rozhodnuto o základu nároku. Ačkoliv tedy

dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil

zamítavý rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 26. 9. 2008, č. j. 15 C

18/95-303, nesměřuje proti prvnímu rozsudku soudu prvního stupně v projednávané

věci, může být shledáno přípustným jen při splnění předpokladů uvedených v §

237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.

Přípustným však podle uvedeného ustanovení není, neboť dovolateli vznesené

námitky nemohou založit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí.

Konkrétně dovolatelé v dovolání ze dne 2. 7. 2009 namítali, že žalovaný

znehodnotil pozemky žalobců, neuvedl je do původnímu stavu, čímž mu vzniklo

bezdůvodné obohacení, které bude trvat až do doby, než žalovaný pozemky do

původního stavu uvede.

Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení

vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný

plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z

právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých

zdrojů (odstavec 2).

V ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. je vyjádřena jedna ze základních zásad

občanského práva a to zákaz obohacovat se na úkor jiných. Předpokladem vzniku

bezdůvodného obohacení je neoprávněné získání majetkových hodnot povinným na

úkor oprávněného, v jehož majetkových poměrech se bezdůvodné obohacení

negativně projeví. O bezdůvodné obohacení se jedná i v případě, že majetek

obohaceného se nezmenšil, ač se zmenšit měl. Tímto způsobem se bezdůvodně

obohatí i ten, kdo užívá cizí nemovitost bez platné nájemní smlouvy, bezdůvodné

obohacení uživatele pak spočívá v tom, že vykonával právo nájmu cizí věci, aniž

by platil nájemné. Majitel stavby (tedy např. i rybníka), postavené na

pozemcích třetí osoby bez uzavřené nájemní smlouvy či jiné dohody, se tak

zásadně bezdůvodně obohacuje. V řízení však nebylo prokázáno, že by na

pozemcích žalobců byla žalovaným (resp. jeho právním předchůdcem) vybudována

stavba – rybník, ani to, že by žalovaný stavbu – rybník jakkoliv užíval a

bezdůvodně se tak na úkor žalobců obohacoval.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že účelem bezdůvodné obohacení je, aby ten,

kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, toto obohacení vydal. Účelem tohoto

právního institutu tedy není nahrazování nezaviněných škod, ani zmirňování

následků majetkových křivd, k nimž došlo v období let 1948 až 1989, jak se

domnívají dovolatelé. Pomocí právního institutu bezdůvodného obohacení není ani

možné se domáhat uvedení do původního stavu, k čemuž slouží vlastnická žaloba

podle § 126 obč. zák.

Z důvodů shora uvedených dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí

nemá zásadní právní význam, neboť je v souladu se zákonem, právní teorií i

ustálenou judikaturou Ústavního soudu. Vycházeje z toho, že obsah rozsudků

soudů obou stupňů i obsah dovolání a vyjádření žalovaného k němu jsou

účastníkům známy a jsou součástí procesního spisu vedeného soudem prvního

stupně, dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalovanému

prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského

soudního řádu.

V Brně dne 24. února 2010

JUDr. Iva Brožová, v. r.

předsedkyně senátu