28 Cdo 1662/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce Mgr. A. J., zastoupeného JUDr. Vlastimilem Hrušeckým, advokátem se sídlem Praha 7, Dělnická 30 proti žalovanému M. S., zastoupeného JUDr. Ladislavem Salvetem, advokátem se sídlem Praha 4, Přímětická 1185, o částku 50 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 24 C 122/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2009, č. j. 28 Co 224/2006-329, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 5 100,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ladislava Salveta, advokáta se sídlem Praha 4, Přímětická 1185.
Odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.): Žalobce se žalobou ze dne 22. 2. 2002 podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 domáhal zaplacení částky 50 000 Kč, Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 18. 4. 2006, č. j. 26 C 84/2005-103, žalobu v plném rozsahu zamítl. Městský soud v Praze svým čtvrtým rozsudkem ve věci ze dne 21. 10. 2009, č. j. 28 Co 224/2006-329, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobce podal dne 26. 1. 2010 proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost spatřoval v § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání ze dne 7. 4. 2010 uvedl, že dovolání nemá po právní stránce zásadní právní význam.
Podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud však otázku zásadního právního významu neposuzoval, ani se nezabýval přípustností podle § 237 odst. 1 písm. a) a b), neboť podle § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci napadl žalobce rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně a kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s příslušenstvím. Protože se jedná o peněžité plnění a uvedená jistina nepřevyšuje 50 000,- Kč, není dovolání podle § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalovanému účelně vynaložené náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 3 950 Kč (§ 10 odst. 3, § 3 odst. 1 bod 4, § 15, § 14, § 18 odst. 1 věta první vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a z paušální částky náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), vše zvýšeno o DPH ve výši 20 %. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. července 2010
JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r. předsedkyně senátu