28 Cdo 1747/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce P. P., proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, a 2) „PČR Praha 6, MV ČR“, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, o zaplacení 5.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 50/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. září 2010, č. j. 14 Co 329/2010-38,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce podal dovolání proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým tento soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. června 2010, č.j. 23 C 50/2010-24, jímž byla podle § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (o.s.ř.) pro vady odmítnuta žaloba ze dne 15. 2. 2010.
Je-li dovolatelem – jako je tomu i v posuzovaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li právnické vzdělání) byla zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno [srov. § 241 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 o. s. ř.].
Při podání dovolání nebyl žalobce zákonem stanoveným způsobem zastoupen a z obsahu spisu nevyplývá, že by měl právnické vzdělání.
Poté, co Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 29. října 2010, č.j. 23 C 50/2010-51, zamítl návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, jej usnesením ze dne 17. ledna 2011, č.j. 23 C 50/2010-54, vyzval, aby si ve lhůtě pěti dnů od doručení tohoto usnesení zvolil zástupcem advokáta, který by nahradil nebo doplnil jím osobně podané dovolání vlastním podáním, příp. aby v téže lhůtě soudu sdělil, že se s dovoláním podaným osobně žalobcem ztotožňuje; současně jej poučil o tom, že jinak bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo žalobci doručeno (vyvěšením podle § 50 odst. 2 o. s. ř.) dne 7. dubna 2011.
Doručené výzvě žalobce nevyhověl.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 o. s. ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§ 104 odst. 2, § 241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. za situace, kdy žalovaným, kteří by jinak měli na náhradu nákladů dovolacího řízení zásadně právo, v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. července 2011
Mgr. Petr K r a u s, v. r. předseda senátu