28 Cdo 1860/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání 1. P. T., a 2. G. T., zastoupených advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 3.4.2001, sp. zn. 16 Co 341/98, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 8 C 591/95 (žalobce Statutárního města J.), zastoupeného advokátkou, proti žalovaným P. T., zastoupeným advokátem, o určení vlastnictví k nemovitostem),
I. Dovolání dovolatelů se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
O žalobě žalujícího města, podané u soudu 28.4.1995, rozhodl Okresní soud v Jihlavě rozsudkem z 18.5.1998, čj. 8 C 591/95-79, a to tak, že určil, že Město J. je vlastníkem pozemku parc. č. 1888/1 (o výměře 2.106 m2), zapsaného na listu vlastnictví č. 4698 pro obec a katastrální území J.; bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O odvolání žalovaných proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně z 3.4.2001, sp. zn. 16 C 341/98. Rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen. Žalovaným bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení 10.397,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo vysloveno, že se nepřipouští dovolání proti tomuto rozsudku odvolacího soudu.
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalované v řízení zastupoval, dne 15.5.2001, uvedený rozsudek nabyl právní moci 17.5.2001 a dovolání ze strany žalovaných bylo podáno na poště k doručení Okresnímu soudu v Jihlavě dne 3.7.2001.
Dovolatelé navrhovali, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dovolatelé měli za to, že jejich
dovolání je přípustné ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (ve znění zákona č. 30/2000 Sb.), protože jejich dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelé vytýkali odvolacímu soudu, že ve svém rozsudku dospěl k nesprávným právním závěrům.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti uvedené zákona anebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ustanovení občanského soudního řádu /zákona č. 99/1963 Sb./ ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
Také v bodu 15 přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. je odvolacím soudům uloženo projednat odvolání proti rozsudkům soudů prvního stupně, vydaným přede dnem účinnosti zákona č. 30/2000 Sb., (tj. před 1.1.2001) podle dosavadních právních předpisů.
Citovaná přechodná ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. jsou ustanovení kogentní a bylo třeba postupovat podle nich i v řízení o dovolání.
Dovolání bylo v občanském soudním řádu (v zákoně č. 99/1963 Sb.) před jeho novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. upraveno v ustanoveních § 236 až § 243d. Podávání dovolání bylo v citovaném právním předpise stanoveno v § 240 a § 241.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.) mohl účastník řízení podat dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Bylo-li tedy v daném případě podáno dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, který nabyl právní moci 17.5.2001, dne 3.7.2001, stalo se tak po uplynutí jednoměsíční lhůty podle již citovaného ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
Dovolacímu soudu proto nezbylo než přikročit k odmítnutí dovolání podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (v již citovaném znění) jako dovolání, které bylo podáno opožděně.
Dovolatelé nebyli v řízení o dovolání úspěšní a ohledně nákladů řízení, vynaložených žalujícím městem na vyjádření k dovolání, použil dovolací soud ve smyslu ustanovení § 243b odst. 4 a § 224 odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.) ustanovení § 150 téhož právního předpisu; dovolací soud přihlížel k povaze projednávané věci i k obsahu zmíněného vyjádření k dovolání, rekapitulujícího jen procesní vyjádření žalobce učiněná již v řízení před soudy obou stupňů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 15. ledna 2002
JUDr. Milan Pokorný, CSc., v.r.
předseda senátu